Jó to my, když jsme byli dětmi, to jsme si vyhráli venku za barákem a na klepadle… Těch her, co jsme měli v zásobě a s čím vším jsme hráli „školky“, to už dnešní generace nepozná, nebo že by ano?
Život dnešních dětí je jiný než náš, je to tak správně, doba jde dopředu a jen s koníkem a dřevěným polénkem si při hrách nevystačí. Musí se naučit pracovat s technologiemi, budou je provázet celým jejich životem, ale také bychom je měli naučit, jaké to je hrát si venku.
Hrát hry, které jsou možná trochu nekorektní, dost strašidelné a někdy i nebezpečné, ale tak báječné a zábavné. Copak život je vypolstrovaný? Zapátrejme v paměti, jak se hrálo na mrkanou, lodě nebo pan čáp ztratil čepičku. Několik nápadů jsme posbírali po redakci, pamatujete na ně?
Pepíčku, pípni
Hra, kterou jsme hrávali na lyžáku a jako puberťáky nás neskutečně bavila. Může vám přijít surová, ale tak strašné to vážně nebylo:
Dva hráči se postaví proti sobě a zavážou si oči. Do rukou dostanou smotaný ručník. Ostatní děti se postaví do kruhu kolem nich a vymezí jim tak ring. Jeden hráč říká: Pepíčku, pípni! a druhý mu odpoví: Píp! Tím mu naznačí směr, kde stojí. Podstata ale je rychle a nehlučně se přemístit jinam nebo uhnout, protože v tu chvíli první hráč vystřelí svým ručníkem. Pokud zasáhne, má bod a kdo má tři, je vítěz.
Krvavé koleno
Trošku hororová hra na honěnou, ale děti se rády bojí:
Vylosuje se hráč, který představuje „krvavé koleno“ a druhý, který představuje rodiče, většinou je to matka. Koleno s matkou si smluví hodinu, ve kterou si přijde pro děti. Hráč koleno si sedne a schová se ve vzdálenosti asi 20 m. Děti i s matkou se chytnou za ruce do kruhu, chodí a zpívají: První hodina odbyla a lampa ještě svítila, druhá hodina odbyla a lampa ještě svítila… pokračují, až se přiblíží k tajně smluvené hodině a v tu chvíli matka vykřikne: Lampa zhasla! To je povel, na který číhá koleno a začne děti honit. Koho chytí jako první, je koleno a hra se opakuje.
Školky
Tohle jsou hry, které opravdu rozvíjejí pohybové schopnosti, koordinovanost i zručnost. Hrají se s míčem, švihadlem, gumou nebo se jen vytleskávají:
Hází se či skáče sestava, která má zvyšující se obtížnost. Jedničky jsou nejsnadnější, zpravidla jednoduchý přeskok nebo hod o zeď, a opakují se desetkrát. Dvojky jsou složitější, opakují se devětkrát. Trojky jsou ještě těžší a mají osm opakování… desítky, to je nejtěžší cvik, se švihadlem například dvojšvih, s míčem otočka. Kdo sérii pokazí, přestává a nastupuje další hráč. Prga je ten, kdo jako první dosáhne desítky.