Dominik (38): Mám pocit, že jsme jako rodiče selhali. Děti si neumí najít kamarády ani vycházet s lidmi

S Vladěnou (37) jsme si ještě před svatbou vysnili, že budeme mít dvě děti. Ideálně kluka a holčičku. Úplně jsem viděl, jak ze syna vyroste borec a úspěšný chlap. A z dcery bude jednou žena s ostrými lokty, která si nenechá nic líbit. Něco z toho se mi splnilo, ale ne tak, jak jsem si to představoval.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlasta (57): Syna jsem asi nevychovala nejlépe. Překvapilo mě, že se neumí chovat k ženám

Máme tři děti

Příroda to nakonec zařídila tak, že máme tři děti. Nejstarší je holka Áňa (5), pak přišli na svět Dominik (4) a Ruda (2). Naštěstí jsem po dědovi zdědil baráček se zahradou, takže když Vladěna otěhotněla podruhé, přestěhovali jsme se tam, kde budou děti mít víc prostoru.

Hodně jsem si studoval různé teorie o výchově a o tom, jak děti připravit na život v neustále se měnícím světě. A přišlo mi, že ideální je nechat je vyrůstat bez větších zásahů. Ať děti přijdou na to, co je zajímá a čím by chtěly být. Mně by stačilo jenom to, že budou spokojené.

A tak jsme fungovali několik let. Vladěna i já máme práci, kterou lze vykonávat z domu. Byli jsme sice neustále poblíž dětí, ale spoustu věcí jsme nechávali na ně. Oba jsme měli klid na práci a děti vyrůstaly s námi. Myslel jsem, že děláme dobře...

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (33): Měla jsem fajn kamarádku, ale rozdělily nás její nevychované děti

S našimi dětmi si nikdo nechce hrát

Jednou byla u nás na návštěvě tchyně a položila mi zásadní otázku. "Hele, Dominiku, s kým si hrají vaše děti? Jsou tady na vesnici vůbec nějaké děti?" zeptala se a rozhlížela se kolem sebe. Vím, že občas vidím za vesnicí pobíhat nějakou partu, ale nikdy mě nenapadlo, že s ní to moje trio nehraje.

Zeptal jsem se Aničky, která je nejstarší, jak to vlastně je. "Nooo, tati, víš, oni si s námi nechtějí hrát," odpověděla mi a někam utekla. Tchyně jen kroutila hlavou a řekla, že jí nevadilo, když jsme děti nedali do školky, ale Anička bude brzy předškoláčka. Možná se jí bude špatně adaptovat.

Nedalo mi to a když tchyně odešla, prošel jsem se vesnicí a poptal se sousedů. Dozvěděl jsem se, že s mými dětmi si nikdo nechce hrát, protože zlobí. Anička se pořád pere a troufá si i na větší kluky. Její bráškové neumí prohrávat, pak jen brečí a do všech hází kamení. Takže před nějakou dobou se děti z vesnice s nimi přestaly kamarádit.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (62): Ukázalo se, že vnoučata jsou velmi nevychovaná. Už je u sebe doma nechci ani vidět

Moje výchova selhala

Cestou domů jsem se musel stavit na panáka. V hospodě jsem se zakecal s chlapama a nebýt toho, že mi zavolala manželka, možná bych tam zůstal do zavíračky. Pak mi došlo, že zatímco já a moje žena umíme vycházet s jinými lidmi, naše děti ne.

Kvůli tomu, že žily jako ve skleníku jen s námi a na zahradě, se vlastně o světě a lidech v něm nic nenaučily. Takže nejsou připravené. Došlo přesně k opaku toho, co jsem chtěl dosáhnout. Večer jsme to s manželkou dlouho probírali a rozhodli jsme se, že prostě musíme děti víc tahat mezi lidi. Ať uvidí, jak se my dva bavíme se známými, jak to funguje v místních potravinách, ať jim ten skutečný svět už tolik neutíká...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucka (29): Můj vztah s kamarádkou je v ohrožení. Může za to její nevychovaný syn

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.