Facebook
Instagram
Když zemře oblíbená filmová či hudební hvězda, je to pro fanoušky vždy zdrcující zpráva. Zvláště, když je něčím inspiruje nebo jim změní život. O to horší to je, když odejde náhle a v mladém věku. To byl i případ hvězdy němého filmu Rudolpha Valentina, který zemřel v jednatřiceti letech 23. srpna 1926. Poté, co se odebral na druhý břeh, se strhla neuvěřitelná masová hysterie.
Jméno Rudolph Valentino sice nerezonuje dodnes jako Charlie Chaplin anebo Max Schreck, ve své době byl ale zbožňovaným idolem. Narodil se v Itálii, kde velmi brzy přišel o otce i sestru. V 18 letech se rozhodl, že zkusí štěstí za velkou louží, v New Yorku. Jaký byl další osud Rudolpha Valentina, milovníka psů (na fotografii s nejoblíbenějším dobrmanem Kabarem)?
Aférky na sebe nenechaly dlouho čekat
Valentino se po příjezdu do Ameriky, stejně jako spousta dalších emigrantů, musel zpočátku živit podřadnými pracemi. Ale již tehdy se stihl zaplést se ženou vlivného muže, což ho donutilo odcestovat na západ země. Bylo mu tehdy 22 let, když se poprvé podíval do Los Angeles. Tam se chopil šance studovat tanec a zároveň jej vyučovat. Byl to takový odrazový můstek k budoucímu herectví.
I když mu nechyběla krása ani charisma, nezapadal do archetypu hollywoodské hvězdy dvacátého století. To by musel mít světlou pleť a modré oči. Pro filmaře byla tehdy Itálie exotickou zemí, zpočátku ho tak raději obsazovali do rolí gangsterů. Vše změnil až film z roku 1921 s názvem Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy. Konečně ho začala společnost brát jako herce, kterému sedí i typ milovníka.
Věčnou slávu mu zajistil film Šejk
K nelibosti amerických mužů, kteří Rudolpha považovali za mamánka a zpochybňovali jeho mužnost, se do něho zamilovávalo čím dál více žen. Nechápali, jak je možné, že má tolik fanynek. Vždyť měl cizokrajné rysy, a navíc si nechával parfémovat obleky. Status idola mu zajistila v roce 1921 postava Ahmeda Ben Hassana ve filmu Šejk. Od té doby neměl o práci nouzi. Jenomže pak přišel rok 1926.
Tehdy začal trpět náhlou a silnou bolestí břicha, která se ukázala být ošklivou kombinací zánětu slepého střeva a žaludečních vředů. Po operaci se jeho zdravotní stav rapidně zhoršil. Zanítily se mu plíce a břišní orgány. Téměř okamžitě upadl do septického šoku. Do týdne se dostavilo kóma, z něhož se už neprobral. Zemřel 23. srpna 1926 ve věku 31 let. Tato smutná událost šokovala celý Hollywood. Nikdo ale nebyl připraven na to, co teprve přijde.
100 000 truchlících fanynek
Vše začalo tím, že se na jeho pohřeb mělo dostavit až 100 000 osob, s čímž se pojila řada nepokojů. Všichni do sebe strkali a naráželi, aby naposled zahlédli svou hvězdu. Majitel pohřebního ústavu Frank Campbell dokonce najal herce, kteří vystupovali jako Mussoliniho agenti, kteří přišli vzdát hold jejich slavnému krajanovi. A pak tady byla polská herečka a Valentinova milenka Pola Negri. Ta sehrála největší divadlo. V slzách se zhroutila u jeho hrobu.
Po posledním rozloučení mělo také dojít k sérii sebevražd sklíčených fanynek. Ve skutečnosti jich bylo ale potvrzeno jen několik. Třeba mladá 27letá herečka Peggy Scott. Našli ji ležet mrtvou mezi jeho fotografiemi a vzájemnými dopisy.
Od jeho smrti už uplynulo mnoho let, přesto je stále připomínán. Alespoň v určitých ohledech. Bylo o něm natočeno několik životopisných filmů. Bob Dylan a Queen o něm napsali songy, nemoc, na kterou zemřel, se jmenuje Valentinův syndrom. A pokud byste zajeli do jeho rodného Castellaneta, zjistili by jste, že se tam doposud pořádají za něho bohoslužby. Nechybí ani sochy na jeho počest.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Rudolph Valentino
Collider.com: No Movie Star's Death Ever Hit This Hard - or Ever Will Again
