Paní Elena je šokovaná z chování své dcery. Ta se vykašlala na rodinu a užívá si s milencem. Elena si myslí, že chybu udělala ona, když svou dceru špatně vychovala.
Moje dcera Petra (29) byla vždy sobecká. Myslela hlavně na sebe, své potřeby a štěstí. Ostatní lidé pro ni nikdy moc neznamenali. Často jsem přemýšlela, proč je tomu tak. Nakonec jsem došla k závěru, že je to z velké části moje vina. Byla moje jediné dítě, a tak jsem se od mala snažila splnit každé její přání a dávala jí to nejlepší. V určitém okamžiku si začala myslet, že je nejchytřejší a nejkrásnější, že může vše a že jí vše patří... Když jsem si to uvědomila, snažila jsem se napravit své výchovné chyby, ale bylo už pozdě.
Nikdo s ní nechtěl chodit
Kvůli svému chování neměla Petra mnoho přátel. Ani ve škole, ani na univerzitě. Lidé neměli rádi, že se povyšuje a jde přes mrtvoly, aby dosáhla svého. Kluci ji taky rychle opouštěli. Jednou jsem náhodou zaslechla, jak jí jeden křičel do tváře, že chce chodit s normální holkou, ne s rozmazlenou princeznou. Byla jsem zdrcená. Bála jsem se, že zůstane sama. Ale nakonec...
Martin (30) byl první muž, který s ní vydržel déle než tři měsíce. Zalíbil se mi už při našem prvním setkání. Působil moudře a zodpovědně. A byl do Petry bláznivě zamilovaný. Další měsíce snášel její nálady a vrtochy se stoickým klidem a nakonec ji požádal o ruku. Když jsem se to dozvěděla, radostí jsem vyskočila.
„Řekla jsi ano, že?“ ptala jsem se Petry.
„Samozřejmě... Konečně jsem našla chlapa, který si váží toho, že jsem výjimečná,“ odpověděla.
Ta odpověď se mi moc nelíbila, ale přesto jsem si oddechla. Doufala jsem, že až se Petra vdá a bude mít děti, konečně pochopí, že není středem vesmíru a změní se k lepšímu...
Zpočátku to vypadalo, že se mé přání splnilo. Rok po svatbě Petra porodila syna Péťu (3). Vnuka jsem často nevídala, protože se mladí kvůli Martinově práci přestěhovali na druhý konec republiky. Kdykoliv jsem ale měla pár dní volna, jela jsem je navštívit. Zdálo se mi, že jim to jde skvěle. Petra se něžně starala o miminko a Martin ji podporoval. Bohužel jsem brzy zjistila, že to bylo jen zdání.
Přišel ke mně i s vnukem
Bylo to před týdnem. Právě jsem se chystala do postele, když zazvonil zvonek. Ve dveřích stál Martin a v náručí držel Péťu. „Promiň, že jsem nezavolal předem, ale měl jsem hlavu plnou jiných věcí... Můžu u tebe nechat malého na nějaký čas? Dva, tři týdny, ne déle...“ zeptal se, když vstoupili dovnitř.
„Samozřejmě, že můžeš. Stalo se něco?“ vyděsila jsem se.
„Nic konkrétního. Musím si prostě vyjasnit pár věcí s Petrou,“ odpověděl.
„Jakých věcí?“ koktala jsem.
„Možná bych měl nejdřív uložit Péťu do postele...“ podíval se na mě významně.
„Ach, ano, samozřejmě,“ pochopila jsem, že nechce mluvit před dítětem.
Připravila jsem postel v pokoji pro hosty, počkala, až vnuk usne, a pak jsem si s Martinem sedla do obýváku.
„Řekni mi, co se děje,“ požádala jsem.
„Nevím, kde začít...“ povzdechl si smutně.
„Začni od začátku...“ odpověděla jsem.
Podváděla ho
Cítila jsem, že to nebudou dobré zprávy, jinak by nepřijel s Péťou, ale takovou hrůzu jsem nečekala. Martin mluvil skoro hodinu. Poslouchala jsem ho a cítila, jak mi přibývají šediny. Ukázalo se, že moje dcera se už přes rok téměř nestará o syna ani o domácnost. Zmizí na celé dny, někdy i noci, a pořád někde paří. Martin musel najmout chůvu, aby malý nebyl doma sám, když je v práci.
„Proč jsi mi to neřekl dřív?“ zasténala jsem.
„Doufal jsem, že je to přechodný problém, že je Petra unavená z mateřství a potřebuje pauzu. Že se nakonec vzpamatuje...“ odmlčel se.
„Nevzpamatovala se?“
„Ne... A nedávno jsem zjistil, že má milence...“ znovu se odmlčel.
„To není možné,“ zavrtěla jsem hlavou.
„Taky jsem tomu nevěřil. Myslel jsem, že jsou to hloupé drby. Ale včera jsem se jí na to zeptal. A víš co? Přiznala se. Řekla, že v naší ložnici je nuda a potřebuje změnu. A že to není nic vážného, jen sex. Odpustil jsem jí mnoho věcí, ale tohle nemůžu. Prostě nemůžu...“ dodal smutně.
Je to opravdu vážné
„Co máš v plánu?“ koktala jsem.
„Chci si s Petrou vážně promluvit. Buď okamžitě přeruší vztah s milencem a začne se chovat jako manželka a matka, nebo je mezi námi konec. Požádám o rozvod a plnou péči o Péťu. A ona ať zmizí z našich životů,“ odpověděl.
Podlomila se mi kolena. Znám svou dceru a vím, že pokud jí Martin dá ultimátum, ona se jen naštve a řekne, ať si dělá, co chce.
„Možná bych jí měla zkusit promluvit do duše...“ navrhla jsem.
„Promiň, ale nechci, aby ses do toho pletla. Musíme si to vyřešit sami. Slib mi, že jí nezavoláš. Až bude všechno jasné, ozvu se sám,“ požádal.
Nemůžu to pochopit
Slíbila jsem, ale slovo jsem nedodržela. Nemohla jsem pochopit, jak může Petra takhle ubližovat tak skvělému manželovi. Možná to zní divně, ale věřila jsem Martinovi. Když tedy druhý den odjel domů, okamžitě jsem se spojila s dcerou. Zeptala jsem se jí přímo, jestli je pravda, že si našla milence. Nezapírala. Řekla, že ji rodinný život už unavil, že chce něco víc... Plakala jsem bezmocí a žalem.
Nevím, co se stane s jejich manželstvím, protože zatím nemám žádné zprávy. Zeť mlčí, dcera také... Možná se snaží nějak dohodnout. Pokud ale dojde k rozvodu, postavím se na Martinovu stranu. Protože on je ten dobrý a moje dcera je ta špatná...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.