Facebook
Instagram
Eleonora byla se synem v kavárně. A protože je syn plně kojený, během návštěvy kavárny ho Eleonora nakojila. Jenže u vedlejšího stolu seděly tři důchodkyně, které se do Eleonory pustily a nevybíravě ji odsoudily.
Mám pocit, že společnost by si přála, aby matky s dětmi byly zalezlé doma a nevystrčily nos z bytu. Zdá se mi, že děti jsou dnes všem na obtíž.
Snaha o co nejlepší přístup k mateřství
Dlouho jsem nemohla otěhotnět. Už jsme z toho začali být s manželem unavení, ale naštěstí se to po několika potratech podařilo. Celé těhotenství jsem hltala knihy o výchově dítěte a snažila se nasát teorii jako podklad k tomu, abych se co nejlépe rozhodla, jak své dítě budu vychovávat. V jednom jsem měla jasno, své dítě budu kojit jak nejdéle to půjde. A pak se nám narodil syn Teodor.
Už od narození to byl velký jedlík a vyžadoval kojení co dvě hodiny. Ve dne i v noci. Jako by měl v hlavičce hodiny. Na druhou stranu byl velice hodné miminko. Najedl se a ihned usnul. Vlastně od svého narození jen jedl a spal. Skoro vůbec neplakal a za to jsem byla ráda. Byla jsem klidná. Můj syn je spokojený a já se snažila spát v čase, kdy spal on. Co jsem nenaspala v noci, dorazila jsem se dopoledne.
Vyčlenění ze společnosti neakceptuji
A protože jsem syna kojila co dvě hodiny, bylo jasné, že kamkoliv se hnu, budu ho muset nakojit i mimo domov. Nehodlala jsem být zavřená doma dva roky. Trochu jsem se obávala reakcí lidí. Ale když jsem syna potřebovala nakojit například v parku, vždy jsem si sedla tak, abych nikoho nepohoršovala. Vybrala jsem si lavičku mimo hlavní cestu a tam v klidu dopřála synovi mateřské mléko.
Jenže když jsem překonala šestinedělí, začaly se mi ozývat kamarádky a chtěly se scházet v kavárně na kus řeči. Vlastně mě to těšilo, že mě neodstřihly ze svého života a rády se podřídí dennímu režimu mého synka. Většinou jsme se scházeli v kavárnách v centru města. Volila jsem vždy oblečení, aby bylo speciálně ušito pro kojení. To znamená, že jsem jen rozepnula zip v oblasti hrudníku, zůstala oblečená a syna pohodlně nakojila. Nic pobuřujícího na pohled.
Ženy dokáží být kruté
Opakovaně se mi stalo ze strany starších žen, že mě slovně napadly v kavárně při kojení syna: "Nemůžete jít nakojit to dítě na toaletu? Kdo se má na to dívat, jak se odhalujete na veřejnosti!" Nenechala jsem si to líbit a požadovala, aby si všímaly dění u svého stolu. Nechápala jsem, proč je pobuřuje moje chování. Syna jsem sice kojila, ale přes rameno a hlavičku syna jsem měla přehozenou plenu, takže vůbec nic nebylo vidět.
A potom jsem poslouchala rýpavé komentáře o ženách, které vytahují prsa na veřejnosti a skoro si u toho svléknou tričko. Jak děti křičí v restauracích a neumí se chovat. Nadávaly na dnešní dobu, ony seděly doma na zadku a hlídaly děti. S kamarádkou jsme dělaly, že zatrpklé důchodkyně neslyšíme, ale po odchodu z kavárny jsme konstatovaly, že je smutné, jak žena ženě umí ublížit. A za mě... já rozhodně nebudu kojit na špinavých toaletách a ani nebudu sedět doma.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve
Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve
Související články
