Elvíra řeší velmi intimní problém. Nedaří se jí v partnerském sexu dosáhnout vyvrcholení. Jednoho dne proto zavítala do obchodu s erotickými pomůckami a zjistila, že orgasmus není jen bájný Olymp. Přesto ji jedna věc na tom jejím znepokojuje.
Záležitost, kterou teď budu řešit, není životně důležitá ani nezbytná. Pouze na ni nedovedu zapomenout. Je téměř polovina 21. století a o problematice milování se leckde otevřeně mluví i píše. Zaznívá přitom všelicos, dokonce i to, jak dlouho trvá ženský orgasmus a jak intenzivně má probíhat. Zda se však i já vejdu do průměru, fakt nevím.
Bydlím ve velkém městě a na absenci nápadníků si stěžovat nemůžu. Jenže střídání partnerů není můj styl a ti, kteří mi životem prošli, mé touhy neuspokojili. Vyvrcholení jsem navíc schopna dosáhnout jen sama se sebou. Docela rychle, spolehlivě… Přesto mám dojem, že kdesi nastala chyba.
Sex v prvním vztahu byl katastrofální
První intimní sblížení s mužem jsem prožila relativně pozdě, v nějakých pětadvaceti letech. Milan byl o dvacet let starší, vzdělanější a také zajištěnější, čímž mi imponoval. Na vrstevníky jsem pomyšlení nikdy neměla, proto muži, kteří mě přitahovali, bývali starší a spolehliví. Nebo spolehlivě alespoň působili.
Milan byl fajn. Nepokazil žádnou legraci a to, že jeho profese vyžadovala oblek, mu jen přidávalo na eleganci. Milan měl tudíž všechna plus a neexistoval důvod, proč s ním nebýt. I když, jeden možná ano…
V posteli jsme si absolutně nerozuměli. Milování s ním bylo utrpení, a nakonec se ukázalo, že celý vztah představoval pro oba experiment. Já chtěla vědět, jaké je mít dokonalého přítele, on zase prahnul po zkušenosti se „zajímavou ženou“. Partnerství se rozpadlo a já nepoznala to, o čem se tolik mluví a píše, a sice ženský orgasmus.
Orgasmus jsem objevila až díky autoerotice
Lepší zkušenost jsem nezískala ani s dalším mužem a záhy zjistila, že mě přítomnost druhého při aktu vlastně ruší. Tehdy jsem se rozhodla vzít vše do svých rukou. V obchodě s erotickým zbožím jsem si pořídila klasického „vibrujícího společníka“ a nestačila se divit.
Mimořádně krásný pocit najednou přicházel snadno a rychle, brzy dokonce i bez této pomůcky. Byla jsem šťastná, že už i já vím, jaký orgasmus vlastně je. Jenže zanedlouho jsem si přečetla, jak má onen „správný“ vypadat. V tu chvíli jsem se vrátila zpět na začátek a já ne a ne to dostat z hlavy.
Můj orgasmus je jiný než u ostatních žen
Za obvyklý průměr se prý považuje vyvrcholení přicházející zhruba po pěti minutách rozkoše a trvající jednu i více minut, nebo se dokonce projevující víckrát po sobě. A ať se zeptám kterékoliv kamarádky, každá mi popíše, pokud tedy k vrcholu „dojde“, cosi podobného.
Takže doopravdy mám jen já vrchol ani ne po minutě, bouřlivý, zato trvající pouhých pár vteřin, bez možnosti jakékoliv vícečetnosti? Vím, každá žena je originál a některé vrcholu nedosáhnou nikdy. Přesto mám pocit, že podělení se o vlastní příběh je správné. Co když mezi čtenářkami existují ženy, které to mají stejně a já je právě teď uklidnila?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.