Když má člověk děti, chce jim dopřát spoustu zážitků. Mezi ně patří i dovolená u moře. Ale co když na to rodina nemá peníze? V podobné situaci se ocitla Erna. Teď s manželem řeší, jak to říct dětem.
Co si pamatuju, tak moje rodina v létě vždycky jezdila na dovolenou k moři. S mámou a tátou jsme vyrazili klidně i zájezdovým autobusem, jen abychom se týden koupali někde v Chorvatsku. Tohle jsem chtěla dopřát i svým dětem. Jenže letos se mi to nepovede.
Museli jsme se uskromnit
Na bydlení a jídlo budeme mít peníze vždy. Přes to nejede vlak. Jiné věci, které tak nutně nepotřebujeme, mohou jít stranou. V poslední době toho šlo stranou docela dost, protože snad všechny naše výdaje rostou a nechtějí se zastavit.
Můj manžel Jaromír přestal chodit na pivo každý týden, s kamarády vyráží ven jenom občas. Začala jsem víc vařit doma, takže si oba nosíme obědy do práce v krabičkách. Omezila jsem i kadeřnici. No, nebudu tady rozepisovat, na čem všem jsme museli ušetřit. Asi to spousta z vás zná.
Ono to ani jinak nejde. Ceny rostou rychleji než platy. U Jardy je v práci navíc taková zvláštní situace, že je rád, že práci má. To, že mu už čtyři roky nepřidali, a ani nikomu jinému, musíme zkrátka přijmout. Nedá se nic dělat.
Nemáme peníze na dovolenou
Děti si loni mohly k Vánocům přát jenom tři věci, ale myslím, že byly spokojené. I díky této střídmosti jsme nemuseli sáhnout na úspory. Nevím ale, jak to bude letos. Naše nejstarší dcera Pája (6) nastupuje v září do školy. Už teď sní o hezkém školním batohu a to určitě není poslední věc, která nám trochu nabourá rozpočet.
Když jsme nedávno s Jardou sepisovali, co všechno nás letos čeká, vyšlo nám, že s penězi nevyjdeme. "Jedině... jedině, že bychom nešli k moři," nadhodila jsem. Jarda se na mě podíval a chtěl něco říct, ale myslím, že nám oběma bylo jasné, že to zkrátka nevychází.
Bylo mi z toho trochu smutno. Jako malá jsem s rodiči jela k moři každé léto. Teď to svým dětem dopřát nemůžu. Jarda se znovu pustil do přepočítávání rozpočtu na letošek a začal spekulovat, kde ubereme, ale to by bylo jenom pár tisíc. Z toho žádná dovolená nekouká.
Nevím, jak to řekneme dětem
A tak, i když s těžkým srdcem, rozhodli jsme se, že letos nepojedeme k moři. Můžeme si dovolit vyrazit na chalupu, kde je sice hezky, ale moře to prostě není...
Teď mám těžkou hlavu z toho, jak to řekneme dětem. Pája i její brácha Miloš (5) jsou vodní živly. Když jsme u moře, vstávají obvykle první a nejraději by celé dny trávili ve vodě. Nemusí ani jíst. O to horší pro mě je vědomí, že je letos budu muset zklamat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.