Eva (33): Můj přítel je cholerik. Většinu času jsem z toho nešťastná, a přesto se stále bráním rozchodu

Příběhy o životě: Můj přítel je cholerik. Většinu času jsem z toho nešťastná, a přesto se stále bráním rozchodu
Zdroj: Freepik

Eva je deset let ve vztahu s cholerickým chlapem a už jí docházejí síly. Svého partnera stále miluje a nechce zahodit deset let života, hezkých vzpomínek a zkušeností s jedním člověkem. Na druhou stranu je skoro pořád vystresovaná a smutná.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 17. 11. 2024 10:00

Mirek (35) je skvělý chlap, jinak bych s ním nebyla celých deset let. Jenomže je to křikloun, vzteká se a hádá každý den a mně už dochází síly. Na terapii jít nechce a já se zase bojím zahodit náš vztah.

Hádky jsou na denním pořádku

Mirek je trochu cholerik a sám si tím hodně škodí. Ať už v práci nebo v mezilidských vztazích. Za deset let společného života jsem se s tím naučila pracovat. Přecházím to, neprovokuji ho a rozhodně si neberu k srdci co říká, když se rozčílí. Jenže se hádáme vlastně denně kvůli prkotinám.

Kolikrát jsou to maličkosti v chodu domácnosti. Jindy jde ale o zásadní věci, nedokážeme se domluvit na ničem v klidu. Vždycky je kolem toho nejdřív křik. Posledně jsem se s ním musela pohádat kvůli koupi nové matrace. Má problém i s tím, u koho z rodiny budeme trávit Vánoce.

Případně mu jen nezvednu telefon a on s pak vzteká ještě půl dne. Jsem z toho vyčerpaná a někdy hodně smutná. I já jsem "horká hlava", co si přisadí a v hádce občas pokračuju. Jinak bych ale s Mirkem nikdy nedosáhla svého. Hodně věcí jsem si musela vykřičet a vyhádat. Nikoho takového, jako je on, neznám.

Stále ho miluju

Za deset let vztahu mi samozřejmě dávno spadly "růžové brýle". Mirka ale pořád miluju, snad víc než na začátku. Je to chlap činu, nebojí se práce, co slíbí, to udělá. Je zodpovědný a férový. Takové vlastnosti, jako má můj přítel jinde často nevídám. Nebýt hádek a neustálého rozčilování, jsem s ním moc spokojená.

Jenomže to tak není a já často pláču, jsem vysílená a dá se říct, že na to hezké s Mirkem už jen vzpomínám. "Důležité je, jak se cítíš většinu času vašeho vztahu. Nestačí, když je ti s ním dobře jen chviličku," řekla mi máma. Má samozřejmě pravdu.

"Jenže my toho spolu tolik zažili! První dovolenou u moře a dokonce i auto. Mirek mě učil řídit a máme spolu hypotéku. Není tak snadný to skončit a začít znovu."

"Takže budeš radši po zbytek života poslouchat cholerikův křik? Věkem se to jen zhorší, vzpomeň si na otce," připomněla mi máma nekompromisně.

Musím to promyslet

Nevím, jak z toho ven. Stále zvažuji "pro a proti". Doufám, že se třeba Mirek uklidní a po mojí domluvě zajde k psychologovi. Mohli bychom oba na párovou terapii, ale nechce o tom zatím slyšet.

Nedávno jsem trávila víkend na firemní akci s kolegou, který byl opravdový gentleman, a přeskočila mezi námi jiskra. Nechci být Mirkovi nevěrná, ale přišlo mi to líto. Uvědomila jsem si, že jsou i muži, co stále nevřískají, nepokládají telefon a nechtějí se jen dohadovat.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Související články

Další články