Evelína (39): Na základce byla módní rovnátka. Dnes jsem jediná, kdo se může pochlubit pěknými zuby

Komu je přes třicet, jistě si vzpomene na doby, kdy se ještě na základních školách hromadně chodívalo na kontroly k lékaři. U nás to byli především stomatologové, neboť naše třídní učitelka usoudila, že chrup je u nás v nejvíce havarijním stavu. Pravda to však úplně nebyla.

Mohlo by Vás zajímat:

Žofie (28): Zamilovala jsem se do svého zubaře. Když se mi ho konečně povedlo vytáhnout na rande, nestihla jsem se divit

Zubařka nám všem začala nutit rovnátka

Spolužákům jsem do úst sice nikdy nezírala, přesto nemohu říci, že by kdokoliv z nás měl mizerné zuby. Takřka po každé prohlídce dostávali „pozvánku“ na vyvrtání jen dva tři lidé a někdy ani to ne. Já dokonce patřila k „vzorňákům“, kteří zubaře v podstatě nepotřebovali.

Mám dobrý genetický základ a zuby nezatěžuji. Přesto i u mě jednoho dne vyvstal zvláštní problém. Rovnátka! Zubařka, ke které jsme každého půlroku coby třída chodili, se totiž nejspíš rozhodla zavést novou módu. Zničehonic psala každému poukaz na rovnátka, a to i lidem, kteří měli zuby skoro rovné.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdena (32): Manžel je zubař a zakazuje mi, abych dávala dětem sladkosti, nechápe, že to k jejich věku patří

Poukazu na rovnátka jsem se hrdinně ubránila

Já zuby sice perfektně rovné nemívala, ale po děsivém rovnacím stroji jsem fakt netoužila. Navíc představa, jak se rovnátka vyrábí a pak nosí, mi naháněla strach. Utajit poukaz doma, či ne? Naštěstí jsem nemusela. Rodičům se nápad s rovnátky nelíbil, a rozhodli, že nic nebude. Třídní je sice později ještě několikrát upomínala, ale nakonec se všichni museli smířit s tím, že já budu zkrátka jiná. Postupně totiž byli orovnátkováni všichni, a to způsobem, že jsem skoro začala litovat.

Na zubní pomůcky se totiž vyráběly krásné plastové krabičky ve tvaru zvířátek. Lvíček nebo rybička zdobili aktovku kdekoho, jen já neměla nic. „Přece ale nebudu nosit tu hroznou věc, která zvedá žaludek?“ uvažovala jsem. Situace byla komplikovaná. Po nějaké době se do mě pustila i paní zubařka, že takhle se mi prý ty dva křivější zuby nikdy nesrovnají. Nepodlehla jsem však a rovnátka si vyrobit nedala.

Mohlo by Vás zajímat:

Uršula (30): Tchán měl plné zuby manželství a chtěl bydlet u nás. Naštěstí jsem dostala spásný nápad

Všichni mají i nadále zuby křivé, mně se srovnaly samy

Uběhlo pár let a ze základky jsme se rozptýlili na všelijaké školy. Každý měl budoucnost vymyšlenou, a snad i proto jsme se tolik těšili na první třídní sraz po letech. Čas utíkal a najednou byl za dveřmi. To už z nás byli maturanti a já poprvé zaznamenala zvláštní věc. A sice, že se většině spolužáků nějak záhadně pokazil chrup.

Holky si stěžovaly na zvýšenou kazivost a tvar zubů se paradoxně nikomu nezměnil. Rovnátka většina odložila. „To je zvláštní,“ krčila jsem rameny, protože já problém se zuby neměla. Poté uběhly další roky. Přišlo třetí setkání a na něm jsem zjistila, že někteří mají zuby nejen všelijak zaplombované, ale dokonce užívají i náhrady. Holkám se chrup prý dost zhoršil v těhotenství a klukům snad vlivem pánského hormonu.

Jediná já zůstala bez potíží, navíc s vylepšením! Vlivem let se mi totiž mírně rozšířila čelist a ony křivé zuby se nakonec srovnaly samy. Takže nevím. Mohla za stav zubů mých spolužáků opravdu ona záhadná rovnátka, nebo šlo jen o shodu náhod?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Judita (65): Nechtěla jsem utratit úspory za zuby, tak jsem si pořídila klapačky. Větší chybu jsem udělat nemohla