Dům známého milovníka konspiračních teorií a imitátora Elvise Presleyho obklíčilo 17. dubna 2013 více než tucet aut s federálními vyšetřovateli. Muž byl v šoku, protože absolutně netušil, co se děje. Následujících sedm hodin se ho během výslechu vyšetřovatelé dokola ptali na to, zda ví, co je ricin, a zda mu nevadí, že svým činem ohrozil celé rodiny.
Tu chvíli si bude jistě Paul Kevin Curtis pamatovat až do smrti. Nestává se každý den, aby do vašeho domu vtrhlo komando vyšetřovatelů. Když Paul se slzami v očích a na pokraji zhroucení neustále opakoval, že je nevinný a vše je jeden velký omyl, objevily se pochyby i na straně agentů. Opravdu se jim podařilo zatknout skutečného viníka? Doopravdy to byl on, kdo poslal dopisy s ricinem místní soudkyni, jednomu senátorovi a také samotnému Baracku Obamovi? Nehodil to na něj náhodou někdo? Konečně se ho tedy zeptali, jestli ve svém okolí nemá nějakého nepřítele. Curtis jim dal bez váhání jedno jméno: Everett Dutschke.
Z imitátora Elvise Presleyho "teroristou"
Před rokem 2013 bylo jméno Paul Kevin Curtis známé pouze obyvatelům městečka Tupelo na severovýchodě státu Mississippi. Ale poté, co se v poště soudkyně, senátora a amerického prezidenta objevily obálky s nebezpečným ricinem a větou: "Jsem KC a schvaluji tuto zprávu", dostal se okamžitě do hledáčku federálních agentů.
Proč zrovna on? Jak jsme uvedli, jeho koníčkem se staly různé konspirační teorie, a to do té míry, že si vytvořil svůj profil na webu MySpace, kde své příspěvky končil přesně touto frází, "Jsem KC a schvaluji tuto zprávu". Jenomže stačí tohle k identifikaci a následnému dopadení viníka? Co fyzické důkazy? A byl by Paul vůbec schopný něco takového spáchat? Jeho život tomu moc nenapovídal.
Nález na pitevně a odchod manželky a dětí
Velkou fanynkou Presleyho byla již jeho matka Elois. Prý ho znala osobně. Před jeho smrtí si měli často volat a modlit se spolu. Není tak divu, že se postarala o to, aby Paulův kostým ušil oficiální tvůrce Elvisových obleků. Nehodlala na svém synovi šetřit. Imitování slavného zpěváka mu vydrželo až do dospělosti.
Pak si založil vlastní úklidovou společnost. Jednoho dne ho ale potkalo nemilé překvapení. Při leštění podlah v místní nemocnici našel v chladničce v márnici, kam se zřejmě podíval ze zvědavosti, části těla a useknutou hlavu muže, kterého viděl před několika dny na pohotovosti. Jelikož trpěl bipolární poruchou, vydedukoval, že se nemocnice živí prodejem lidských orgánů. Další den si ho k sobě pozval ředitel. Chtěl, aby podepsal prohlášení, že byl na pitevně neoprávněně, a že proto podává výpověď. Odmítl a ještě začal ředitele hlasitě obviňovat ze všeho možného. Nakonec ho musela ven eskortovat ochranka.
Curtise to neodradilo. Pokračoval dál, musel však za to zaplatit daň - přišel o ženu i děti. Po výbuchu auta a požáru domu toho měli po krk. Paul byl přesvědčený, že ho chtěli umlčet, jeho manželka Laura byla zase přesvědčená, že je na vině jeho nešikovnost. V roce 2006 začal pak Curtis psát do nezávislých novin, které vlastnil jistý Everett Dutschke.
Spor mezi Curtisem a Dutschkem
Osobnost Jamese Everetta Dutschkeho byla vůbec záhadou. Instruktor bojových umění, člen Mensy a nadějný kandidát na budoucího zákonodárce. Bohužel se ale zapletl do několika afér a krádeží. Proto raději odmítl Curtise, když chtěl do novin napsat o údajném nelegálním prodeji lidských orgánů v místní nemocnici. Ten tak Dutschkeho nazval lhářem a letitý spor byl rázem na světě.
Když se mu pak Paul začal ještě posmívat po prohraných volbách, obvinil ho z kyberstalkingu. A to nebylo vše. Ještě si z něho vystřelil a vytvořil na své jméno falešný certifikát potvrzující jeho členství v Mense. To jeho protivníka naštvalo. Byl na své členství hrdý a nesnesl by, kdyby tam byl někdo takový jako Curtis. Okamžitě ho tak vyzval na souboj, k němuž se ale ani jeden nedostavil. O něco později byl Dutschke odsouzen k devadesáti dnům za mřížemi. Stál za předním oknem svého domu nahý, když okolo přecházely mladé dívky. K tomu měl také nevhodně osahávat tři šestnáctileté účastnice jeho kurzu bojových umění. To vše nezapomněl Curtis sdílet na svém profilu MySpace. Dutschke mu tak jednoho dne přísahal pomstu.
Jak to bylo doopravdy?
V dubnu 2013 dorazily do schránek vládních úředníků tři dopisy. Jeden si našel cestu k soudkyni z Tupela, Sadie Holland, druhý k senátorovi za Mississippi, Rogeru Wickerovi a třetí dostal prezident Barack Obama. Každé písmeno v dopise obsahovalo malé množství ricinu. Psalo se v něm, že nelze přehlížet křivdu. Jinak se staneme spoluviníky. Soudkyně zprávu ihned zavrhla jako nejapný vtip. Navíc poté policistům řekla, že je přesvědčena o tom, že to nemohl Curtis napsat. Nebyl to jeho styl. Vyšetřovatelům to k jeho zatčení ale postačilo.
Po výslechu jim ale došlo, že bez fyzických důkazů to k soudu nedotáhnou. A tak se zaměřili na jeho soka, Everetta Dutschkeho. Nechali ho sledovat. Zjistili tak, že v krabici odnesl mlýnek, latexové rukavice a roušku. Po zatčení dále zjistili, že si na internetu zjišťoval výrobu ricinu. Nechyběly ani doklady o nákupu semen skočce obecného. Právě z nich se ricin vyrábí. Po přiznání dostal pětadvacet let. A Paul? Ten se vrátil ke svým konspiračním teoriím a stal se z něho ještě větší křikloun, než jakým doposud byl.
Zdroje informací:
Time.com: The Shocking True Story Behind The Kings Of Tupelo
Allthatsinteresting.com: The Twisted Tale Of How Elvis Impersonator Paul Kevin Curtis Was Framed For Trying To Poison President Obama