František věděl, že jeho švagrová Pavla není moc příjemná osoba. Vždy se jí snažil vyhýbat. Když mu manželka navrhla, že by Pavla mohla jít s nimi na dovolenou, hned se rozloučil s představou klidného týdne u moře...
Když řeknu, že moje švagrová Pavla (41) je svérázná osoba, asi to nebude vystihovat to, jaká je ve skutečnosti. Já ji prostě nesnáším a jsem rád, že žije na opačné straně republiky. Takže se vídáme jenom někdy.
Švagrové není nikdy nic dobré
Když jsem se svou manželkou Janou (39) ještě jen chodil, každá návštěva u její rodiny byla velkou zkouškou. Janina sestra Pavla totiž umí dát pořádně najevo, co si myslí. Místo výslechu, který by měli vést rodiče, se všeho zhostila ona.
Bylo mi to trochu divné, ale nechtěl jsem vyvolávat hádky. Navíc jsem viděl, že to je trapné jak Janě, tak jejím rodičům. Nemusím snad vysvětlovat, že podle Pavly jsem neobstál. Pro svou sestru si přála někoho hezčího, bohatého a tak dále.
Švagrová s námi jela na dovolenou
I přes Pavlin nesouhlas jsem si pak Janu vzal a založili jsme rodinu. Co vím, tak Pavla si nikdy žádný vztah neudržela dlouho. Ani se tomu nedivím. S tou povahou může být ráda, když jí pozdraví v krámě. O to víc mě překvapilo, když nám před dvěma lety poslala svatební oznámení. Jana neměla ani tušení, že se něco takového chystá.
Šváru jsem poznal až v den svatby. Byl to pohodový chlápek a sympaťák. Proto jsem ho hned začal litovat. Myslím, že ani zenový mistr by to s Pavlou nevydržel. Ale on asi věděl, do čeho jde a byl na to připravený. Večer jsem se ho u panáka zeptal, jak to zvládá s Pavlou. On se jen zasmál. Smích mu nevydržel dlouho. Po roce a něco požádal o rozvod.
A teď se konečně dostávám ke svému problému. Pavla byla z rozvodu na prášky a mou manželku nenapadlo nic lepšího, než ji vzít s námi na dovolenou. Prý aby u moře přišla na jiné myšlenky. Já měl jiné myšlenky už tehdy, ale asi by nešlo nepozorovaně otevřít dveře letadla a vystrčit švagrovou ven někde nad Egejským mořem...
Švagrová nám zkazila dovolenou
Manželce jsem musel slíbit, že nebudu vyšilovat, přesně toto slovo použila, a budu se snažit přetrpět dovolenou s její sestrou. Prý za to pak přimhouří oko, když přijdu pozdě z hospody. Co bych pro kluky neudělal, že? Jenže to bylo opravdu složité. Už když jsme na letišti čekali na odbavení, tak Pavla remcala, že stojíme dlouho, je tam vedro a jeden člověk vypadá podezřele...
Já se následujících sedm dní raději věnoval dětem. Stavěl jsem hrady z písku a plaval s nimi. Tak mě to vyčerpalo, že jsem každý den zaspal snad první. Dělal jsem všechno pro to, abych se švagrové vyhnul. Jenže společné snídaně a večeře mi stejně dávaly zabrat. Ona zatvrzele se všemi komunikovala jenom česky a když se jednou ptala, kolik kusů pečených brambor bude mít její porce, málem jsem se neudržel. Naštěstí moje manželka byla rychlejší a řekla jí, že se nediví, že ji nikdo nemá rád...
Pavla se rozbrečela a my jsme raději odešli z restaurace. "Tati, proč tetu nikdo nemá rád?" zeptala se mě pak dcera. "Protože se nimrá v jídle. Snad nechceš dopadnout jako ona," řekl jsem raději výchovně, než pravdivě. Zbytek dovolené už byl takový nijaký. Děti si hrály a nevšímaly si, co se děje kolem, ale já věděl, že Pavla vytváří dusnou atmosféru a každý den se hádá s Janou. Když jsme se vrátili do Čech, byl jsem nakonec rád. Ta dovolená mi totiž pořádně pocuchala nervy.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.