Po letech přátelství nabídl kamarád Františkovi klidný týden na horské chatě, čehož František rád využil. Při hledání potravin a nádobí však našel něco, co otřáslo základem jejich kamarádství.
„Franto, mám pro tebe skvělý nápad,“ řekl mi jednou odpoledne můj starý přítel Karel. Nechápal jsem tenkrát, co po mně chce. Byl jsem unavený, přepracovaný a potřeboval jsem vypnout mozek u nějaké hloupé komedie nebo se proscrollovat sociálními sítěmi až do zapomnění.
Volno v horách jsem potřeboval
Karel mi zachrastil před očima klíči od jeho chaty v Orlických horách. Měl ji po rodičích a už jako kluci jsme tam jezdili s našimi prvními přítelkyněmi a pořádali tam fantastické večírky. Rozzářily se mi oči a neváhal jsem. Karel mi vysvětlil, co se všechno na chalupě změnilo. „Prosím tě, v chodbě je taková stará komoda, té si nevšímej, dala ji tam ještě máma. Je zamčená a nemáme klíč. Snažím se jí zbavit, ale nikdo ji nechce.“ Proč mi vykládá o komodě? Vzal jsem klíče a druhý den jsem byl na cestě.
První dva dny jsem strávil procházkami po okolí a čtením knihy u krbu. Bylo to přesně to, co jsem potřeboval. Pozoroval jsem plameny olizující obrovské špalky dřeva a každý večer usnul před osmou, protože kolem mě byla tma, neměl jsem signál a u knihy a krbu se mi zavíraly oči. Užíval jsem si.
Po pár dnech jsem se ale začal nudit. Chtěl jsem něco dělat, tak jsem se dal do vaření. Hledal jsem v kuchyni nádobí a zásoby trvanlivých potravin, ale byla jako po vybílení. Až jsem se bál, že Karlovi snad budu muset vybavit kuchyň. Pak jsem si ale uvědomil, že mluvil o té komodě. Nevěděl jsem, co říkal, ale napadlo mě, že možná tam to všechno schovává.
Skříň skrývala nečekaný poklad
Kdybych si byl pamatoval, že říkal, že je zamčená, ale to mi uniklo, a jak nešla otevřít, rozhodl jsem se ji vypáčit. A když se dveře rozlétly, nestačil jsem se divit. Zásoby tam Karel vskutku měl, ale nebyl to cukr, ani mouka nebo sůl. V komodě bylo v několika vrstvách igelitových sáčků vyskládáno několik desítek kilo marihuany.
Byl jsem v šoku. Jasně, Karel nikdy nebyl andílek, ale tohle jsem nečekal a nevěděl jsem, co dělat. Zámek komody byl vylomený, takže jsem nemohl předstírat, že se nic nestalo. Ten večer jsem se rozhodl raději jít spát a vymyslet to ráno.
Mluvil jsem s ním narovinu
Druhý den jsem vzal telefon, zavolal Karlovi a řekl jsem mu o svém nálezu. Omluvil jsem se mu za vylomené dveře. Mlčel, pak zavěsil a za pár hodin se skřípěním brzd zastavil před chatou. Stáli jsem spolu před tou podívanou nějakou chvíli, pak se Karel odhodlal a začal vysvětlovat.
Vypadlo z něj, že jde pouze o medicínské konopí, které shromažďuje na výrobu mastiček, jež pomáhají jeho dceři na ekzém a další zdravotní problémy. Ani jsem od něj vysvětlení nepotřeboval. Dohodli jsme se, že se toho všeho zbaví, aby nedostal sebe ani svoje kamarády a příbuzné do problémů.
Na jeho chatě jsem od té doby nebyl a asi jeho nabídky ani nevyužiju. Je to můj nejstarší a nejlepší kamarád a věřím mu, ale rozhodl jsem se, že se od něj raději budu držet dál i od vzdálené možnosti dostat se do problémů.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.