Geniální mozek Alberta Einsteina: Vědce fascinoval už za fyzikova života. Po pitvě vyšly najevo zajímavé skutečnosti

Výzkum trval několik desetiletí a přinesl nemálo kontroverzních objevů. Jakých přesně? A jak celý proces vnímala Einsteinova rodina?

Mohlo by Vás zajímat:

Zapomenutý syn Alberta Einsteina: Eduard bojoval s psychickou nemocí a dostal se až do blázince

Krádež mozku Alberta Einsteina

Albert Einstein, narozený 14. března 1879 v německém Ulmu, po sobě zanechal rozsáhlé dědictví vinoucí se od přátelství s Charliem Chaplinem, přes útěk z nacistické Třetí říše až po předefinování fyzikálních zákonů. Pro jeho genialitu ho respektovali po celém světě, mnozí členové vědecké komunity se proto domnívali, že jeho mozek může být fyzicky odlišný od těch průměrných.

Thomas Harvey, který Einsteinův mozek po pitvě ukradl, věřil, že následný výzkum by mohl nastartovat jeho kariéru v medicíně. Vkládal do toho velké naděje. Kromě mozku fyzikovi odstranil oči, které putovaly k Einsteinovu oftamologovi. Zbytek těla byl zpopelněn v Trentonu v New Jersey. A právě tehdy Albertův syn Hans zjistil, co se stalo. Nakonec se studií souhlasil, ovšem jen pod podmínkou, že výsledky budou zveřejněny výhradně ve vysoce uznávaných vědeckých časopisech.

Harvey se tak ihned pustil do práce. Mozek vážil 1230 gramů, byl údajně lehčí než u jiných mužů vědcova věku. Poté ho rozdělil na 240 kousků, přičemž každý z nich vyfotil. Některé části si ponechal a dal si podle nich namalovat obraz na stěnu, další poslal jiným zájemcům a také armádě Spojených států.

Harveyho posedlost vědcovým mozkem ho ale stála nejen místo na Princetonu, ale také lékařskou licenci a manželství. Přestěhoval se tak do Wichity v Kansasu, kde roku 1978 šokoval jednoho novináře, který přišel na to, že zbytek mozku uchovává v krabici od cideru.

Mohlo by Vás zajímat:

Albert Einstein a Kurt Cobain v ložnici: Podivná orgonová truhla je měla nabít životní energií

Čtyři studie přinesly zajímavé výsledky

První studie byla zveřejněna v roce 1985, a to v časopise Experimental Neurology. A skutečně, jisté fyzické odchylky tam byly. Einstein měl v mozku nadprůměrné množství gliových buněk, které zajišťují výživu neuronů. Následná studie z univerzity v Birminghamu v Alabamě potvrdila, že fyzikovy neurony tvořily hustší síť, než je obvyklé, a tak dokázaly zpracovávat informace rychleji.

Třetí studie pak došla k závěru, že jeho dolní parietální lalok byl širší než průměr, což mu mohlo pomáhat ve vizualizaci myšlenek. A nakonec nedávná studie z roku 2012, v níž vědci došli k závěru, že Einstein měl v předním laloku zvláštní vyvýšeninu. Jde o oblast spojenou s plánováním a pamětí.

Mohlo by Vás zajímat:

Elsa Einsteinová, sestřenice i manželka slavného vědce: Albert s ní dva roky podváděl první ženu

Kontroverze ohledně výsledků studií

Někteří vědci se ale proti tomuto výzkumu staví. Kupříkladu Terence Hines z Pace University tvrdí, že z toho nelze vyvodit žádné závěry. Každý jsme originál, takže nebudou identické ani naše mozky.

Je nepravděpodobné, že by debata o možných specifických znacích Einsteinova mozku v dohledné době utichla. Podstatná část tohoto orgánu se nicméně vrátila do princentonské nemocnice. Další byly věnovány vybraným lékařským institucím. Thomas Harvey před svou smrtí v roce 2007 daroval zbytek géniova mozku Národnímu muzeu zdraví a medicíny. Další bychom našli v Mütterově muzeu ve Filadelfii.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Albert Einstein
Allthatsinteresting.com: Inside The Bizarre Story Of Albert Einstein's Brain - After It Was Stolen From His Body