Glosa: Prsa všech tvarů, spojme se! Aneb dost bylo hejtování dekoltu Veroniky Arichtevy a všech dalších žen

Veronika Arichteva, poprsí
Zdroj: Kristina Vodičková/Oficiální IG Veroniky Arichtevy/koláž Lifee

S hejtem daleko nedojdeš. Veronika Arichteva (38) se dokonale vypořádala s urážkou na svůj tvar poprsí, kterou ze sebe vyplodila Jolana Blažková. Manželka herce Filipa Blažka (50) si odporně odplivla urážku: "Tvl, ty kozy, hrůza, děs... cvičení ti nepomůže," na fotku herečky v letních šatech. Měla se Veronika veřejně pochlubit soukromou zprávou? Za dívky, co vyrostly s nedokonalým poprsím, říkám - MĚLA!

Kristina Vodičková
Kristina Vodičková 04. 06. 2024 20:30

V redakci magazínu Lifee.cz jsme se zrovna citlivě věnovali prsům všech velikostí a tvarů a pak vyjde ven taková kauza, jako je u Veroniky Arichtevy a Jolany Blažkové. Druhá zmíněná se totiž pustila do herečky ohledně jejího tvaru poprsí v letních šatech. Ne zrovna vybíravě, přímo otřesně!

Asi je znát, že se mě toto téma dotýká osobně a zrovna na tyhle hejty, jaké vypustila paní Blažková z úst, jsem vysloveně háklivá. Ano, mám velká přírodní prsa a nikdy nestála v pozoru, je to tedy špatně? Pro paní Jolanu asi ano a posílá nás všechny s přírodním poprsím na plastiku, protože to je přeci to „správné“ řešení.

Doporučené video: Lucie Šlégr promluvila o své dlouhé cestě k lásce ke svému tělu a hlavně poprsí

Milénium plné bodyshamingu za postavu velikosti 38

Vyrostla jsem v devadesátkách a na přelomu milénia a to byla doba protkaná bodyshamingem celebrit za jejich „nedokonalosti“. Taková Jessica Simpson byla označována za oplácanou, když měla stěží velikost 38, a stejně tak na tom byla Britney Spears. Holky, když tehdy maličko přibraly, hned bylo po světě článků, jak jsou tlusté, a my, mladé a dospívající holky, jsme trpěly s nimi, pokud jsme tedy nesplňovaly ten „ideál krásy.“

Jessica Simpson ve své společností odsuzované "silnější" formě v roce 2009. Jí se poznámky na její osobu velmi dotkly a s váhou bojuje dodnes, ač ji aktuálně lidé osočují za jiné poruchy příjmu potravy. Nezavděčí se nikdy, ač by nejspíš chtěla.

Budu mluvit za sebe, ale já jsem tím kultem dokonalosti ovlivněná byla a velmi jsem si uvědomovala, jak nedokonalá jsem. Prvně jsem hubla mezi osmým a devátým ročníkem na základce, a ač jsem byla „Pamela“ už v osmičce, po zhubnutí se ke mně všichni najednou začali chovat jinak. Holky mě neměly rády a dostavil se obdiv od mužů, o který jsem ovšem tehdy nestála, nebyla jsem se sebou spokojená. Nebyla jsem spokojená se svým poprsím, protože nestálo nahoru, ale bylo nepřípustně povislé. Ehm, šlo hlavně o můj pocit, opačné pohlaví mi to nikdy neřeklo.

Post Veroniky Arichtevy, která má můj velký obdiv, že se ozvala a veřejně hejt Jolany Blažkové zveřejnila. Na duši zahřejí i pozitivní komentáře dalších žen.

Ženy urážejí jiné ženy, aby jim snížily sebevědomí

Ale kdo o tom mluvil, to byly ženy. U fotek jiných žen se pohoršovaly nad tím, jaké má kdo prsa, že nejsou hezká, že tahle je má takové, že by se neměla ukazovat a vůbec už ne na veřejnosti s takovým výstřihem, že jí to tam visí…. No, však si to umíte představit. Styděla jsem se za svá prsa. Styděla jsem se za to, že v očích jiných vlastně nejsou dokonalá, a to jen z toho, jak o nich jiní mluvili.

Pamatuji si velmi dobře situaci s exkolegyněmi, které se několikrát opíraly do žen, které měly „povislá“ prsa, a nejvíc se podivovaly nad tím, že ani nemají děti. "A už před dětma vypadají blbě," říkaly... To vám můžu říct, že mi bylo velmi líto, vlastně jsem se asi měla radši vyřadit ze společnosti nebo si uvázat prsa u brady, abych vůbec někam směla jít a nikdo mě nepomluvil.

Každý jsme originál a na tom, jaká má kdo prsa, zadek, pusu, čelo, uši…. na tom nezáleží. Záleží na tom, jak se ta samotná osoba cítí. Když se necítí a chce měnit, tak může, ale rozhodně nemusí, jak paní Blažková psala. Nemusíme být všichni stejní, nemusíme plnit žádné normy a hlavně rozhodně nemusíme odpovídat představám ostatních lidí.

Láska k vlastnímu tělu se buduje, blbé komentáře zanechávají stopy

Když jsem si pouštěla náš Lifee rozhovor s Lucií Šlégr v pořadu Ženská tabu s Bárou Hlaváčkovou, neskutečně jsem se s ní ztotožnila. Velká prsa mi přišla více času na obtíž a bohužel jsem neměla to štěstí, aby má první velká láska budovala moje sebevědomí, ale stal se opak, takže jsem si svůj mindrák nesla dál do života a vyřešila ho až před třemi lety.

Bylo by fajn, kdyby bylo na sítích méně zlých plivanců za vzhled, za rozhodnutí ho řešit, nebo naopak neřešit a mohly bychom se my, ženy, semknout a podporovat. No, a pokud se nám někdo nelíbí, vzhledem nebo názory, však je to jednoduché odsledovat nebo si ho zablokovat.

Jen bych si za sebe přála, aby si ženy takto neubližovaly, prsa jsou součástí našeho ženství a některým z nás tyhle zlé komentáře mohou velmi ublížit. Já se vždy pak ráda podívám na afroameričanky, které rozhodně nikdy neřešily, kde jim prsa končí či začínají, jestli jsou špičatá, hranatá nebo dlouhá, a jejich sebevědomí tohle neřešit je dělá neodolatelnými. Tam se inspirujme, u žen, které se nenechají ovládat diktátem společnosti.

A jestli něco příslušníkům generace Z závidím, pak je to fakt, že už se v nich tyhle nezdravé názory nebudují a i podle toho, co oblékají, se mají rádi takoví, jací jsou.

A závěrem - mít zdravá prsa je mnohem víc než je mít dokonalá, takže holky, dlouhý prsa jsou pořád skvělý prsa!

Související články

Další články