Hana (38): I když jsem měla všechno, s mužem jsem šťastná nebyla. Manželství nám zachránil až půlmaraton

Lukášek, náš chlapeček, rostl a s ním i naše neshody s manželem. Oba jsme však chtěli ještě jedno dítě, holčičku, a naše přání se nám vyplnilo velmi rychle. Lukáškovi ještě ani nebyly dva roky, když na svět vykoukla Klárka.

Rozestavěný dům, dvě malé děti a velká únava nás provázely každý den a podle toho taky náš život vypadal. „Mohl bys ji přebalit?“ házela jsem manželovi Klárku do náruče a utíkala ven se alespoň na chvíli proběhnout. „Furt mi neříkej, co mám dělat!“ štěkal na mě Kamil a mizel na dlouhé hodiny pryč.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (45): Manžel se v novém roce pustil do hubnutí. Když jsem zjistila důvod, musela jsem přemáhat smích

Manžel přišel se spásným nápadem

Naštěstí se brzy stalo něco, co mi pomohlo vidět Kamila v úplně jiném světle a myslím, že nám to zachránilo manželství. Jedno odpoledne se manžel vrátil z práce mnohem dříve. Právě jsme s dětmi přišly z odpolední procházky, děti umazané a hladové a já lehce podrážděná.

„Ahoj rodinko,“ zvolal Kamil vesele hned mezi dveřmi. Všechny nás políbil a u svačiny vytáhl velké překvapení: „Hanko, já jsem udělal takovou bláznivou věc, já nás oba přihlásil na pražský půlmaraton!“ „Cože jsi udělal?“ vykulila jsem na něj oči. „Ty to nevíš, ale já si chodím po práci často zaběhat, víš, abych vybil tu frustraci z našich hádek. A během toho mě napadlo, že by bylo fajn, kdybychom podnikli něco společně.“

Šla jsem ke Kamilovi a dlouze ho objala, věděla jsem, že mi tím chtěl udělat radost. „To je skvělý nápad, ani nevíš, jak jsi mě potěšil,“ pohladila jsem ho něžně. Až mě překvapilo, že už jsem to dlouho neudělala. „Já vím, chci, abychom dělali občas i něco společně bez dětí,“ zašeptal.

Mohlo by Vás zajímat:

Roman (33): Manželka chce, abych v novém roce zhubl. Ale mně se mých 137 kilo líbí

Díky běhu jsme k sobě zase našli cestu

Začali jsme tedy hodně běhat. Kamil sportováním úplně pookřál, už se necítil tak mrzutě a já na něj štěkala taky mnohem méně. Půlmaraton byl ale velké sousto i pro mě a čekalo nás hodně tréninku, pokud jsme ho nechtěli jenom projít pěšky.

Vytvořili jsme si plán a kvůli regeneraci jsme začali chodit i do sauny. Jasně, občas jsme se pohádali, neměli jsme kouzelný prsten, ale naše hádky se staly výjimečnými a nebraly mi už tolik energie jako dřív. Těšila jsem se na naše společné výběhy do přírody a užívala si, že je můžu trávit vedle chlapa, který mě zase začal přitahovat tak jako na začátku naše vztahu.

Mohlo by Vás zajímat:

Sylvie (32): Doufala jsem, že manžel udrží svůj poklopec na uzdě. Byl mi nevěrný už první den nového roku

V cíli na mě čekala nejsladší odměna

Den D nadešel dřív, než jsem se nadáli, a my se ocitli na startu mezi dalšími tisíci běžci. „Kamile, já jsem tak nervózní,“ stiskla jsem svému muži ruku. „To zvládnem, Hani, vždyť jsme poctivě trénovali,“ snažil se mě uklidnit, ale bylo na něm vidět, že k závodu také přistupuje s respektem.

Ozval se startovní výstřel a my vyrazili na trať. Vydali jsme se ze sebe všechno a doběhli v pro nás úžasném čase lehce přes dvě hodiny. Ale nejkrásnější nebyl sám závod, ale polibek v cíli od mého manžela.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Andrea (29): Snažila jsem se žít ekologicky. Kdyby nezasáhl manžel, mohlo to skončit katastrofou

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.