Stal se Vladimir Lenin dědečkem Hříbečkem? 5 šílených zpráv, kterým lidé kdysi uvěřili

Nejvíce blábolů samozřejmě vychází 1. dubna. Třeba v roce 1950 napsaly švédské noviny Goteborgs Posten, že se ostrov Öland oddělil od mořského dna a je unášen Baltským mořem. Výsledek? Lidé začali panikařit, že zasáhne pevninu. O dvanáct let později se zase objevila zpráva, že kdo bude nosit nylonové punčochy, začne přijímat televizní signál barevně. Ač to zní vskutku absurdně, ženy vzaly obchody útokem.

Mohlo by Vás zajímat:

Vtipy z Bible: Vyjukaný prorok a dlouhá historka o intimních partiích

Arthur Conan Doyle a víly

V prázdninovém čísle časopisu The Strand Magazine vyšel v roce 1920 skutečně zajímavý článek. Jeho autorem byl slavný Arthur Conan Doyle a popisoval v něm své setkání s... vílami. Přiložené fotografie měly existenci těchto tvorů dokazovat. 

Arthur Conan Doyle believed in fairies. To prove their existence, he took on the real-life case of the “Cottingley Fairies” in which he was conned by a 19-year-old girl. He believed she had photographed the creatures but the images were fakes. Doyle was never told. pic.twitter.com/xaixCJ90Qo

— Quite Interesting (@qikipedia) January 9, 2021

Vše začalo již o tři roky dříve, kdy sestřenice Elsie Wright a Frances Griffith vyfotily jednu z víl. Autor Sherlocka Holmese, coby příznivec paranormálna, chtěl tomuto objevu opravdu věřit. O několik let později ale vyšlo najevo, že pohádková stvoření byla pouze vystřižena z papíru a velmi šikovně naaranžována.

Mohlo by Vás zajímat:

6 bizarních zpráv ze starých novin: Epidemie postihující pouze ženy a otrávená rodina

Fantastická zvířata na Měsíci

V roce 1835 vyšla v The New York Sun skutečná novinářská kachna. Šéfredaktor nechal otisknout sérii zpráv, jejichž autorem měl být slavný astronom John Herschel. Do redakce je prý donesl jeho asistent, jistý doktor Andrew Grant. Navíc bylo uvedeno, že poprvé se tyto texty objevily v Edingburgh Journal Of Science.

A o čem to celé bylo? Měsíci prý žije spousta fantastických zvířat, včetně netopýřích mužů. To se ale nezdálo dvěma vědcům, kteří po novinách požadovali, aby jim sdělili číslo vydání vědeckého časopisu, v němž tyto články vyšly. Samozřejmě, že nesdělili. Přestože šlo o hoax, setkal se s obrovskou popularitou. A možná by se totéž povedlo i dnes...

Mohlo by Vás zajímat:

Poslední vtip podivného milionáře: Jmění odkázal ženě, která za 10 let porodí nejvíc dětí

Polská Paskuda

I naši sousedé Poláci jsou pěkní vtipálkové. Koncem osmdesátých let se měla ve vodní nádrži Zegrze objevit místní verze lochneské příšery, ovšem pod jménem Paskuda. Stvořil ji novinář Wojciech Mazurkiewicz. Ten si o mýtickém stvoření vymyslel řadu příběhů. Třeba, že se Japonci chystají natočit trhák Paskuda versus Godzilla, nebo že ji chtějí koupit Američané do kalifornského oceanária. To Poláky opravdu naštvalo. Paskudu nedáme. Je naše!

Mohlo by Vás zajímat:

80 let od narození Jiřího Grossmanna: 10 nejvtipnějších hlášek slavného komika

Špagetový strom

Tomuto nevinnému aprílovému žertíku věřil i samotný ředitel BBC sir Ian Jacob. V roce 1957 mohli Britové shlédnout krátkou reportáž o švýcarském městě Ticino, které se mělo proslavit pěstováním špaget. Počkat... pěstováním? Ano. Reportér Richard Dimbleby se snažil diváky přesvědčit o tom, že tam rostou na stromech. Špagetovník je prý obzvláště citlivý na jarní mrazíky a nosatce špagetového, jenž může mít neblahý vliv na úrodu.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Andy McVinish (@seaforth.mackenzie)

Jak si můžeme vypěstovat vlastní špagetovník, ptali se lidé. Stačí do konzervy s rajčatovou omáčkou vložit jednu špagetu, odpovídal novinář. Spousta zvědavců ani na okamžik nezapochybovala, že se skutečně dočkají doma vypěstovaných špaget. Autor pak, v rámci zachování zdravého rozumu, přiznal, že šlo o pouhý vtip.

Mohlo by Vás zajímat:

Obr z Cardiffu: Jeden z největších podvodů v dějinách Ameriky vznikl kvůli hádce o Bibli

Byl soudruh Lenin ve skutečnosti houba?

V Leningradské televizi byl 17. května 1991 odvysílán pořád Páté kolo, jehož součástí byl i seriál Senzace a hypotézy. Na obrazovce se objevil avantgardní umělec Sergej Kuriochnin, který o sobě prohlašoval, že je zároveň i historik. Svým bezchybným výstupem dokázal všechny přesvědčit, že za vypuknutím říjnové revoluce stála Leninova závislost na takzvaných magických houbách obsahujících psilocybin. Slavný revolucionář jich prý konzumoval tolik, že se po čase sám proměnil v dědečka Hříbečka.

Aby jeho tvrzení působilo věrohodně, odvolal se Kuriochnin na studie známých vědců. Sovětský lid byl zdrcen a zahltil Výbor Komunistické strany Sovětského svazu rozhořčenými dopisy. S odstupem času je tento vtip považován za průlom cenzury v komunistických médiích.

Mohlo by Vás zajímat:

Vtipálek i velký profesionál: Kolega Jana Skopečka zavzpomínal na poslední společné natáčení

Zdroje informací:

Ciekawostkihistoryczne.pl: Czy Lenin był grzybem? Pięć absurdalnych medialnych doniesień, które mogły zmienić świat…