Před 80 lety zemřel známý český písničkář Karel Hašler. Jeho život vyhasl 22. prosince 1941 v koncentračním táboře Mauthausen. Zemřel doslova mučednickou smrtí. Nikdy se totiž nenechal umlčet. Vlastenectví mu nedokázalo vzít ani gestapo.
Karel Hašler (31. 10. 1879 – 22. 12. 1941) byl český písničkář, herec, skladatel, spisovatel a režisér. Názorově měl blízko k českým fašistům a generálovi Radolovi Gajdovi. Preferoval řád a vládu pevné ruky. Především však byl stoprocentním českým vlastencem.
Karel Hašler - z rukavičkáře umělcem
Karel Hašler se vyučil rukavičkářem, ale zlákalo ho ochotnické divadlo. Tehdy měl, během jednoho představení, o něj ze vzteku otec přerazit fajfku. Mladého Karla to ale neodradilo. V osmnácti utekl ke kočovné společnosti. První vystoupení v pořádném divadle pak přišlo v roce 1901. Písničky začal skládat ještě před první světovou válkou. Zpíval o milované Praze i aktuální společenské situaci.
Silně vlastenecký postoj jej však po nástupu nacismu přivedl do nesnází. Poprvé se Karel Hašler dostal do spárů gestapa v roce 1941. To ale ještě dokázal proklouznout a dostat se na svobodu. Podruhé, konkrétně druhého září téhož roku, už ale takové štěstí neměl.
Jak Karla Hašlera odvedlo gestapo
Podruhé si tajná státní policie přišla pro Hašlera během natáčení Městečka na dlani, kde působil jako umělecký poradce. „Z každé strany šel jeden z těch pánů v kožeňáku. Karel Hašler se na mě chvilenku zahleděl, aniž hnul brvou. Nepozdravil, neřekl také na shledanou ani sbohem a pevným krokem odcházel směrem k vozu. Otočil jsem se a zadíval se pozorně na vozidlo. Teprve teď jsem s hrůzou zjistil, že to bylo auto značky Union s poznávacím znamením gestapa,” prozradil kdysi herec Jaroslav Marvan.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Totéž viděl na vlastní oči i herec Ladislav Boháč: „Točíme na poli a tu jsem si všiml, že k nám přijíždí auto s pražskou poznávací značkou. Vystoupili dva pánové, šli směrem k nám. Zastavili se a pozorovali natáčení. Zase noví čumilové, pomyslím si. Ale za chvilku stojí mezi nimi Hašler. Jeden mu něco povídá, Hašler k němu prudce otočí hlavu, pak k tomu druhému, a nato jsem viděl, jak odcházejí k autu. Odjeli...”
Punčochárna, kamenolom a sprcha
Karel Hašler byl nejprve uvězněn na Pankráci. V polovině října roku 1941 jej převezli do koncentračního tábora v Mauthausenu. Jako vězeň T–6581 začal v punčochárně, pak přestoupil do kamenolomu, kde museli vězni vynášet i padesátikilové kvádry. O měsíc později jej napadl opilý dozorce. Po tomto incidentu zůstala písničkáři otevřená rána na noze.
Smrt Karla Hašlera
Brzy se u něj objevil bakteriální zánět. Tři dny před Štědrým dnem odvedli Hašlera na trestný blok, kde ho ve sprše svlékli donaha, přivázali ke stoličce a pustili na něj ledovou vodu. Den poté zemřel ve věku dvaašedesáti let. Z osudového prosince se zachoval Hašlerův citát: „Kamaráde, jestli se z toho pekla někdy dostanu, tak první co napíšu bude začínat ‚Pohled z pekla do ráje.‘ podívej se, jak se tak hlavní brána otevře a jaký je krásný pohled na Alpy, které hrají různými barvami.“
Úřední zápis o jeho smrti byl méně poetický: „Běžné číslo úmrtního protokolu 1320 – T Schutzhäftling m.r. 6581 Hašler Karel, narozen 31. října 1879 v Praze. Zemřel na všeobecnou otravu po flegmóně dne 22. prosince 1941 v osm hodin deset minut.“
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Karel Hašler
Českátelevize.cz: Lidé - Karel Hašler
Deník.cz: Karel Hašler. Statečný písničkář, kterého neumlčeli ani za ostnatým drátem