Oblíbený Ferda Mravenec, kterého každý snadno pozná dle typické červené puntíkované mašle na krku, se poprvé objevil před devadesáti lety. Existuje však teze, že známý mravenec je o něco starší a původně vyšel v dosti nelichotivé verzi. Co je na tom pravdy?
Ferdu Mravence mohli lidé poprvé oficiálně spatřit v roce 1933, a to v Lidových novinách, kde začaly vycházet Příhody Ferdy Mravence. Povahou byl nebojácný, chytrý a značně vynalézavý. Pravý opak jeho "kolegy" Brouka Pytlíka. V soukromí ale moc úspěšný nebyl. Hlavu mu totiž poblouznila Beruška, která se ho snažila hlavně využívat. Milá nebyla ani k dalším zástupcům hmyzí říše. Proslula konfliktní a urážlivou povahou.
Začátky Ferdy Mravence
Fakt, nebo pouhý mýtus? Traduje se, že Ferda Mravenec se měl poprvé objevit na stránkách Lidových novin již v lednu roku 1927 v Příhodách opilého mravence, který se opíjel ovocnou šťávou a obtěžoval berušky. Moc lichotivě tam tedy vykreslený nebyl. Údajně jde ale o pouhou náhodu. Pravdou pouze je, že se podobný příběh objevil o pět měsíců později v časopise Pestrý týden. Kromě jména autora však s Ferdou neměl nic společného.
Pravý a nefalšovaný Ferda Mravenec spatřil světlo světa až v roce 1933. To začaly v "Lidovkách" vycházet Příhody Ferdy Mravence. Ondřej Sekora původně koncipoval komiks pro dospělé čtenáře. Když ale dostal nabídku, aby příběhy vydal knižně, rozhodl se na popud vydavatele jejich děj uhladit, aby bylo možné nabízet je i dětským čtenářům. Vymazat se tak musely, kupříkladu, poměrně drastické popisy potravních návyků různých druhů hmyzu.
S Ferdou Mravencem na věčné časy a nikdy jinak
V říjnu roku 1944 se Sekorovi přestalo dařit. Jelikož se odmítl rozvést se svou židovskou manželkou, putovali oba do pracovního tábora. Jejich syn zůstal u příbuzných v Jevíčku. Válku přežili, Sekorova žena Ludmila se však nakazila tyfem. Všechny útrapy, které musel Ondřej Sekora prožít, než se mohl vrátit domů, pak ventiloval ve své tvorbě. Navíc vstoupil do Komunistické strany.
Lepší zítřky začaly budovat i jeho kreslené postavičky. V dětském periodiku Mateřídouška jsme se mohli v seriálu Kousky mládence Ferdy Mravence dozvědět třeba o pětiletce. V roce 1958 se Sekora rozhodl upravit všechny knihy o Ferdovi. Zmizely skautské uniformy a místo slova nebe se všude objevila obloha. V této podobě vycházejí knížky dodnes.
Ferda Mravenec ztrácí dech
Příběhy Ferdy Mravence vyšly sebraně poprvé v roce 1962, byl o ně zájem a stále je. Učenlivému mravenci se ale nikdy nepodařilo porazit Krtečka nebo Čtyřlístek. Ani plyšový Ferda neslavil kdovíjaký úspěch. Přestal se vyrábět v roce 2012. Prodával se spíše průměrně. Nezajímavý byl také pro export.
Pokud jde o filmové zpracování, Ferda se poprvé rozpohyboval v roce 1943. Desetiminutový snímek si vzala na starost režisérka Hermína Tyrlová, která sáhla po loutkách s drátěnými kostrami. V sedmdesátých letech se Tyrlová vrátila k Ferdovi ještě jednou. O vytvoření seriálu tehdy bojoval také Ondřej Sekora mladší. Československá televize nad tím však jen mávla rukou. Nakonec tento projekt prosadil v Německu. Seriál se dostal na naše obrazovky koncem devadesátých let. Dětští diváci si ho ihned zamilovali, odborná kritika ovšem celý pokus o comeback kresleného hrdiny strhala.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Ferda Mravenec, Ondřej Sekora
Lidovky.cz: Před 80 lety se narodil Ferda Mravenec. Na stránkách LN
Irozhlas.cz: Ondřej Sekora. Příběh českého Walta Disneyho ve složitých dobách