Anatolij Slivko působil navenek jako zkušený učitel a psycholog, jehož jediným cílem je pomáhat dospívajícím chlapcům. Pravdou je, že jim pomohl, ale pouze do hrobu. Lákal je na svou zvrácenou hru, která končila opakovaným věšením. Nevzrušilo ho totiž nic jiného než tělo bez známek života.
Anatolij Slivko se narodil 28. 12. 1938. Byl to jeden z nejhorších sériových vrahů Sovětského svazu. Na svědomí měl vraždy sedmi chlapců ve věku 11 až 15 let a řádil v Něvinnomyssku ve Stavropolském kraji na jihozápadě dnešního Ruska. Jeho specializací bylo opakované škrcení či věšení. Oběti si většinou fotil a natáčel. Pokud se chlapec už neprobral, rozřezal jeho tělo na malé kousky a zakopal v lese. Za své zločiny byl popraven v roce 1989.
Záliba v zabíjení králíků
Slivkovo dětství je plné záhad. Někteří ho líčí jako dokonalé, jiní zase jako velmi temné. Kvůli častým hádkám rodičů a poznámkám, že je vlastně nechtěné dítě, se má pomalu uzavírat do sebe. Straní se vrstevníků a útěchu nachází jen v zabíjení králíků. Navázat vztahy s dívkami se mu moc nedaří, při sebeuspokojování myslí na muže.
Postupem času pociťuje k ženám kompletní averzi. A když se jednoho dne stane svědkem vážné autonehody, kdy kamion srazí třináctiletého pionýra, má ve všem jasno. Ohořelé tělo chlapce jej nesmírně přitahuje. Tento zážitek se mu nesmazatelně vryje do paměti. Také chce začít ubližovat. Nemůže kvůli tomu ani spát. Několikrát za noc se probouzí silně vzrušený.
Příkladný „úderník“
Slivko nikdy nedokončí vysokou školu, k místu v chemické továrně mu však pomohou soudruzi. Je v pravém smyslu slova úderník, takže se uvažuje o tom, že by se stal svazákem na jedné ze středních škol. Jeho úkolem je organizování výletů a různých her. Děti si ho doslova zamilují. Hlavně dospívající chlapci. O pár měsíců později zřizuje klub s názvem Romantik.
Tím se mu otevírá volné pole působnosti. Vymýšlí hru na hrdiny. Pravidla jsou jasná. Buď dotyčný chlapec projde všemi zkouškami (poskytnutí první pomoci, orientace dle mapy a dlouhá pěší túra), nebo jej čeká trest v podobě kliků anebo účasti na záhadném experimentu. A jak takový „experiment“ vypadá? Škrcení provazem až do ztráty vědomí. Následuje masturbace nad bezvládným tělem a vše si zdokumentuje kamerou. Když však dojde na skutečnou vraždu, tedy, že oběť již nenabude vědomí, Slivko zpanikaří, tělo rozčtvrtí a vhodí jej do řeky.
Sériovým vrahem na plný úvazek
Slivko je po první vraždě ze všeho „na větvi“. Pořád dokola si v hlavě přehrává zmítání škrceného chlapce. Klub Romantik nabývá na popularitě a v době své největší slávy čítá přes dvě stě členů. Jednoho dne kvůli požáru lehne popelem, ale Anatolij je v klidu, ihned založí novou organizaci s názvem Chergid.
Opět se věnuje škrcení dospívajících chlapců. Když některý z nich umře, polije jeho tělo benzínem a zapálí. V květnu 1975 si vrah vyhlédne svou nejmladší oběť – jedenáctiletého Andreje. Jeho rodiče nahlásí zmizení syna, Slivko je ale mimo podezření. Navíc vylepuje fotky s Andrejem, aby také ukázal, že se účastní pátrání. Díky jeho prestižnímu klubu jej všichni považují za zkušeného psychologa a pedagoga, přestože ani jeden z těchto oborů nevystudoval.
V roce 1980 zabije třináctiletého Sergeje. Torzo těla rozřízne a vyvrhne jeho obsah. Několikrát ochutná krev. Z hlavy vydloubne oči a uřízne nos a uši. Genitálie vloží do solného roztoku. Po delší ale pauze konečně spadne klec. Matka další zmizelé oběti se nedá a nahlásí vše na prokuraturu. Když pak v Chergidu proběhne prohlídka, policisté narazí na fotokomoru s fotkami vražd. Slivko je okamžitě zatčen, co vyvolá pozdvižení a v důsledku těchto událostí spáchá sebevraždu místní tajemník, který ho kdysi vyznamenal titulem Ctěného učitele. Slivko se ke svým zločinům poměrně rychle doznal a rozsudek - trest smrti zastřelením - je vykonán 16. září 1989.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Anatoly Slivko
Murderpedia.org/Anatoly Slivko