Před 116 lety se narodil bývalý československý prezident Antonín Novotný. Kvůli nedostatečnému vzdělání byl považován za průměrnou hlavu státu, která byla terčem různých vtipů, třeba kvůli tomu, že komolil různá slova. V soukromí však přežil nebezpečný výbuch i koncentrační tábor.
Antonín Josef Novotný se narodil 10. prosince 1904 v Praze. Byl to československý politik a funkcionář Komunistické strany. Nejprve zastával post prvního tajemníka KSČ, poté se ujal úřadu prezidenta. Zemřel v lednu roku 1975 ve věku sedmdesáti let.
Zachránil ho esesák
Antonín Novotný byl rozeným proletářem. Politicky se začal angažovat již v sedmnácti letech, kdy stál u zrodu Komunistické strany. S nástupem nacismu začal mít horkou půdu pod nohama. Se zákazem strany byl nucen přejít do ilegality, kde se zapojil do odbojové činnosti. V té době pracoval jako strojník a měl na starosti vytápění budovy, kde jednoho dne došlo k výbuchu. „Hořely mi ruce i šaty. Vyběhl jsem ven, popadl konev s mlékem a pil a zároveň se snažil uhasit plameny,“ zavzpomínal.
Nehoda však přilákala gestapo, které odhalilo jeho nelegální organizaci. Byl zatčen a transportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde přežil jen díky neskutečné náhodě. Vlivem nedostatku jídla se výkonnost Novotného neustále snižovala. Toho si všiml jeden z dozorců, který se ho rozhodl na místě zabít. Jeden z esesáků mu ale jeho záměr překazil. Vzpomněl si totiž, že Novotný je kromě zámečníka také svářečem, což se mu hodilo, protože potřeboval nutně opravit auto. Do dílny ho pak přemístili natrvalo.
Ženy v mdlobách
Ano, je to tak. Antonín Novotný, který si nechal říkat „soudruhu prezidente“ a na Hradě trávil jen tři dny, neboť si ponechal i funkci prvního tajemníka ÚV KSČ, měl přezdívku krásný Tony. Manželky diplomatů ho na valném shromáždění OSN zvolily prý nejkrásnější hlavou státu. Zřejmě ho neslyšely mluvit.
„Demogracie“ a „zemedělství“ byly na denním pořádku. Sám měl strach ze vzdělaných lidí. Na druhou stranu volil spíše skromnější způsob života. Ze svého platu dotoval i stranické spojence. Každý měsíc tak těm nejoddanějším patolízalům přistála na stole bílá obálka s překvapením. Patří se ale dodat, že za jeho éry došlo k propuštění a rehabilitaci většiny nespravedlivě obviněných.
Tři dobové anekdoty z Tonyho života
- Antonín Novotný potká u své prezidentské kanceláře muže, který klečí před dveřmi. „Co tady děláte?“ ptá se. „Spravuji zámek, pane prezidente.“ Když Novotný odchází večer domů, není onen muž stále hotov. „Člověče, já bych to měl hotové za pět minut,“ peskuje ho. „Ano, pane prezidente,“ přisvědčí muž, „protože jste vyučený zámečník. Já jsem advokát.“
- Antonín Novotný sedí na Pražském hradě u klavíru a ťuká na různé klávesy. Pak zavolá na manželku: „Božka, kde je gé?“ „Proč zrovna gé?“ zeptá se první dáma. „Chtěl bych si zahrát Gde domov můj!“
- Dumal, dumal soudruh Novotný, je-li Země skutečně kulatá. Pořád mu nešlo do hlavy, že se moře a řeky při tom nevylijí. Zavolal si ministra Šimůnka a debatovali, je-li to možné. Soudruh Šimůnek mínil: „Koukej, musí to být pravda, protože, jak víš, v únoru 1948 jsme se vys*ali na Západ a teď nám přišlo hov*o z Východu!“
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Antonín Novotný
Česká televize: Antonín Novotný