Otakar Brousek starší (†89) byl výtečný filmový i divadelní herec, který také propůjčil hlas Albusi Brumbálovi ze série filmů o Harrym Potterovi. Pokud se ale vrátíme zpátky o několik desítek let, objeví se před námi malý Otakar, kterého čeká dlouhý a báječný život.
V knize Otakar Brousek o sobě (... sága rodu Brousků) se slavný herec vyznává z toho, že se rád vrací do krajiny svého dětství. Narodil se a vyrůstal v obci Krhanice, která leží na pravém břehu řeky Sázavy. Sám říkal, že je křtěn Sázavou, proto si liboval v dravém proudu...
Báječný děda Otakara Brouska
Budoucí herec vyrůstal obklopen rodiči a prarodiči, na které rád vzpomínal. Jeho děda kdysi měl hospodu, ale kvůli revmatu ji vyměnil za koloniál. Každý den ho vynášeli v křesle na zápraží a obchod začala vést babička. Jenže on se stejně nedal a když náklaďák přivezl z Prahy zboží, všechny komandoval. Kam a co mají dát, navážit, zarovnat a zabalit...
Pod tím svým křeslem měl obvykle půllitr, aby byl ve stínu. A Otakar i s bratrem Františkem chodili dědovi pro pivo do jeho bývalé hospody. „Chtěl jedno popovické přímo od čepu. Běhali jsme do výčepu celkem bez reptání, protože jsme věděli, že cestou můžeme upíjet. Děda samo sebou vždycky huboval, jakouže to tam teď točí špatnou míru, že doneseme jenom pěnu," vzpomínal Brousek.
Ale děda prý věděl pravdu a remcal jenom naoko. Stejně tak prý tušil, že kluci chodí do krámu na mandle, rozinky a dokonce uždibovali i kvasnice. Výměnou za dědovo mlčení pak museli pomáhat, třeba když dorazilo zboží.
Úžasná babička Otakara Brouska
Herec popisuje svou babičku jako nesmírně moudrou ženu, která vedla celé hospodářství, což znamenalo různá zvířata a kus pole. Vedle žita, pšenice či brambor měli také několik obřích záhonů jahod. Babička s tetou dřely od jara do podzimu, aby všechno obstaraly a ještě vydělaly prodejem jahod.
Na ty se ve třicátých letech vrhla celá vesnice. Podle vzpomínek Otakara Brouska vznikly v Krhanicích doslova jahodové plantáže. Všichni prý díky nim měli slušné živobytí nebo věno pro dceru. Prodej nikdy netrval déle než dva týdny, ale samozřejmě si to předtím vyžádalo spoustu práce. Sázet, zalévat okopávat a v zimě přikrývat kvůli mrazu.
„A potom v době sklizně vstávat ve čtyři hodiny ráno, po kolenou nebo na bobku lézt od trsu k trsu a do košíku sesbírat jednu za druhou zralé jahody. Když jich bylo pět plných, se třemi šup do nůše, nůši na záda, dva zbývající košíky vzít do rukou a hurá domů," vzpomínal Brousek. Takhle nosil úrodu i několikrát za den a moc si u toho neodpočinul. Ale, jak nostalgicky dodává, už nikdy v životě mu jahody nechutnali lahodněji a nevoněli sladčeji než tehdy...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Otakar Brousek starší
Otakar Brousek, Alena Šloufová, Milan Cais: Otakar Brousek o sobě (... sága rodu Brousků)