Dnes se na život ve středověku dívají historici jako na dobu temna, strachu a různých pověr. Velmi těžce se žilo zejména ve čtrnáctém a patnáctém století, kdy Evropu pustošil hladomor. A tak se začal hledat viník, na něhož by šlo svalit všechny problémy. Obětním beránkem se staly krysy, jež byly dokonce předvolány k soudu...
V období vzestupu čarodějnických procesů bylo zcela normální, že trestnímu stíhání čelily i němé tváře. Kupříkladu divoká prasata, která zabila zatoulané dítě v lese. Někdy byly k zodpovědnosti hnány i celé populace zvířat. Pokud se neobhájily, čekala je exkomunikace.
Krysy u soudu
S domácími zvířaty to bylo ve středověku mnohem snazší, jejich majitelé je prostě přivedli k soudci. S těmi divokými byla ale nejedna potíž. Ve Francii tak přemýšleli, jak dát vědět hlodavcům, kteří se s oblibou schovávali v polích, najevo, že je lidé žalují za hladovění. Nebylo totiž možné, aby za své činy nepykali.
Žaloby se však netýkaly pouze krys, ale také třeba kobylek. Hmyz, který ničí úrodu, nemůže být v žádném případě darem od Boha. Lidé tak měli svolení od úřadů i církve, aby započali masové vybíjení. A totéž hrozilo v roce 1508 krysám ve francouzském Autunu. S tím však nesouhlasil jeden právník, který se rozhodl hlodavce před soudem hájit.
Ambiciózní obhájce krys
Na začátku je dobré zmínit, že existují vážné pochybnosti o tom, zda se tento příběh opravdu stal. Možná je to jen jeden z takzvaných apokryfů, čili vyprávění, jenž mají zpravidla za úkol parodovat skutečné události. Obhajoby domnělých záškodníků se měl ujmout Barthélemy de Chasseneuz. Byl mladý a ambiciózní právník, zřejmě si chtěl na tomto případu udělat jméno.
Co bylo předmětem obžaloby? Krysy měly zpustošit pole ječmene a tím připravit město o obživu. Na všech křižovatkách tak měla být vyvěšena předvolání k soudu. Krysy je však drze ignorovaly. Soud proto uvažoval o tom, že by proces proběhl v jejich nepřítomnosti. V tom okamžiku ale mladý právník zvedl varovně prst a zeptal se: „Nemá snad každý jedinec právo na řádný proces?” Soud souhlasil a slyšení odročil.
Tentokrát dle zákona...
Když řádný proces, tak řádný proces. Předvolání vyvěšena na křižovatkách byla zrušena a úkolu hlásné trouby se zhostili kněží. Ti měli při každé bohoslužbě vyzývat krysy k tomu, aby se už konečně uráčily dostavit k soudnímu jednání. Jenomže ony pořád nic.
Tribunálu tak začala pomalu docházet trpělivost. Obhájce si začal otírat zpocené čelo, nevěda, jak by své klienty ještě omluvil. Když vtom luskl prsty a vykřikl: „Nemá snad každý právo na to, aby mu byl k soudu zajištěn bezpečný průchod? Krysy nepřicházejí, neboť zde máme na každém kroku kočky!” Nastala chvíle ticha. „Pravda, pravda," mručeli si pak pod vousy přísedící. Slyšení znovu odročili a už nikdy neobnovili...
Zdroj informací:
Wikipedia.org: Barthélemy De Chasseneuz
Grunge.com: Inside Barthélemy De Chasseneuz’s Trial Of The Rats