Ani kovaní soudruzi si tehdy nevěděli rady. V socialistické společnosti přece nemůže existovat nic nadpřirozeného. Jenomže v letech 1985 a 1986 se v domě rodiny Smolkových děly věci, které nešly vysvětlit marxismem, leninismem ani vědou...
Nevysvětlitelné jevy se v domě Smolkových začaly dít 13. prosince 1985. Nejprve se začaly ozývat rány, poté padaly na zem sklenice se zavařeninami. Dokonce se sám od sebe začal pohybovat noční stolek. Kromě toho se ve vzduchu vznášely různé předměty. Jak si s tím poradili soudruzi?
Jako by na dům někdo střílel
„V pondělí šestnáctého prosince 1985 okolo desáté hodiny ráno začala ze zdi odlétávat omítka, jako by někdo zvenčí na dům střílel. Také se rozhoupal lustr, a to tak, že narážel na strop. Poté se ozvalo ze spíže řinčení skla. Všechny zavařeniny popadaly na zem a rozbily se,” vypověděla hlava rodiny. Přestože chtěl pan Smolka sklenice zachránit, nějaká neznámá síla mu to nedovolila.
Během Vánoc v domě Smolkových nadpřirozené jevy zcela ustaly. Znovu se řádění poltergeista vrátilo až šestého ledna 1986. A nutno říci, že v mnohem větší míře. Na několika místech v domě začalo, bez zjevné příčiny, hořet. Plamenům podlehla nejen pohovka a masivní dubový stůl, ale rovněž salám uskladněný v ledničce! Tato informace se objevila v knize Poznej sám sebe: tajemství těla, duše a mysli autorů Mariana Jelínka a Jiřího Kuchaře, konkrétně v kapitole s názvem Moravský Rosenheim.
Soudruzi zasahují
Majitel domu chtěl samozřejmě celé věci přijít na kloub. Zašel na městský výbor s tím, že by měli vyšetřit, kdo mu demoluje dům. Celý případ dostala na starost úřednice Jana Lysáková. Ta se měla stát další svědkyní nadpřirozených jevů v rodinném domku v Bohučovicích.
Po její návštěvě se v domě objevili zaměstnanci psychoenergetické laboratoře, příslušníci Veřejné bezpečnosti a rovněž Státní bezpečnost. Na pomoc si také přizvali odborníky z Akademie věd a Geofyzikálního ústavu. Všichni si nad tím lámali hlavu, ale na nic nepřišli. Nikdo z nich nedokázal rodině pomoct.
Hledání viníka
Vládnoucí strana chtěla celý případ co nejrychleji uzavřít a tak obratem našla viníka - syna majitele domu. Tomáš byl proto v pouhých jedenácti letech hospitalizován v psychiatrické léčebně. Vrátit domů se mohl jen tehdy, až přiznal, že vše způsobil on sám...
Fyzicky to ovšem nebylo zcela možné, nemohl tolik věcí udělat sám a najednou. A navíc spousta úkazů nešla logicky vysvětlit. Časem se na celý případ zapomnělo a v roce 1997 byl úřední záznam s tímto případem skartován. Jen díky opavskému kronikáři se dochovalo několik stránek, které jsou dodnes uloženy v archivu.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Bohušovický fenomén