Jména bývalých prezidentů naší země si asi vybavíme, u mnoha z nich snad i to, jak vypadali. Jaké ale byly ženy, které za těmito muži stály? Například manželka Antonína Novotného, Božena, která se narodila právě před 111 lety, měla s pozicí první dámy velké problémy. Nebyla na ni připravená a upřímně řečeno - neměla z ní ani žádnou velkou radost…
Manželé Novotní se znali od malička a brali se v době, kdy jí bylo 19 let a jemu pětadvacet. Podle Boženiných vzpomínek ji Antonín, o němž tehdy nikdo nemohl tušit, že se stane třetím „dělnickým prezidentem”, okouzlil mimo jiné svou novou motorkou. Přišel rok 1929 a už tři měsíce po svatbě se narodil jejich jediný syn Antonín. To byl svět Boženy Novotné. V té době, i po válce, kterou částečně prožil v koncentračním táboře, šplhal její muž po žebříku politických funkcí až k té nejvyšší ve státě. Ona měla svůj život u syna a v domácnosti.
První dámou z donucení
V roce 1957 se Antonín Novotný stal prezidentem republiky a mělo to tak zůstat na dlouhých jedenáct let. Božena se musela nové roli alespoň částečně přizpůsobit, ale velkou radost z toho neměla. Nebyla ani považována za dostatečně hezkou, aby mohla po boku manžela reprezentovat celý stát. Dlužno ale podotknout, že se opravdu snažila.
Co s novou funkcí?
Tichá Božena, která se většinou podvolovala vůli manžela, se snažila se vším vyrovnat sama, jak byla doposud zvyklá. Ne všechno se jí ale podařilo tak, jak si asi představovala. S nově nabytou mocí neuměla zacházet, a tak se brzy v jejím okolí začaly rojit zprávy, že je s ní k nevydržení. Byla prý panovačná, rozkazovala, přikazovala a lidi dělila na ty, kterým věřila a většinu ostatních, které jednoduše neměla ráda. Jedním z úvodních počinů ve funkci první dámy - ve snaze zařídit pro manžela novou a moderní pracovnu - byla výměna historického nábytku, v němž úřadoval ještě T. G. Masaryk. V interiéru Hradu se ale tehdy moderní nábytek opravdu nevyjímal... Co se však rozhodně nezměnilo, byla její touha být pokud možno jen doma, ve svém vlastním prostředí, kde se cítila dobře, nečekala žádné zádrhele a povinnosti první dámy. Vždyť právě domácnost byla až do té doby jejím královstvím.
Proti Chruščovovi
Když se Božena Novotná dozvěděla, že sám Nikita Chruščov, tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu, kterému se jednoduše neodporovalo, si přeje, aby se Antonín stal hlavou Československa, vedli o tomto nápadu s manželem dlouhou debatu. Jestli to bylo opravdu jeho rozhodnutí nebo tentokrát dal na svoji ženu a chtěl ji vyhovět, se těžko dozvíme. Pravdou ale je, že druhý den oznámil Antonín Zápotocký svým soudruhům, že se rozhodl nabídku, lépe řečeno návrh nebo příkaz, odmítnout. Strhlo se pozdvižení a ještě téhož dne měli Novotní důležitou návštěvu a Božena musela rychle pochopit, co je její soudružská povinnost. Vlastní pocity, starosti a obavy musely zůstat v pozadí - strana a lid si vyžádali jejího muže a ona ho má následovat. A bylo vyřešeno.
Stěhování na Hrad
S prezidentským úřadem přišla velká změna. Manželé se i se synem přestěhovali nad Prahu, na Hrad, do prostor, určených jen vyvoleným. Žili tady bez nájmu a díky svým skromným požadavkům spotřebovali jen minimum z prezidentského platu. A to i přesto, že si nová hlava státu vyžádala jeho snížení. Oba manželé původně pocházeli z poměrně prostých poměrů, a tak alespoň Boženu vstup do vysoké politiky, kde byla hojnost a z pohledu financí absolutní dostatek, hodně překvapil. S tolika penězi si nevěděla rady a prezidentský úřad jejího manžela s sebou navíc nesl neskutečné výhody, takže je vlastně ani nepotřebovali. Novotný později prý velkou část z neutracených finančních prostředků vrátil do stranické pokladny.
Když už ven, tak za dětmi
Ani život na Hradě nedodal Boženě Novotné sebejistotu k vystupování na veřejnosti. Jak jen to šlo, stranila se oficiálních akcí. A když už někam vyrazila, nejraději mezi děti, tedy mezi pionýry. Když se přece jen stalo se, že musela manžela doprovázet na společenskou akci nebo na cestu do zahraničí, jednou z jejích hlavních myšlenek bylo, jak se co nejrychleji dostat do bezpečí domova. Božena svého muže poslouchala, nesnažila se prosazovat vlastní vůli a také on jí podle svědectví z té doby zůstával věrný a oddaný.
Smutná ukřivděná žena
I když Boženě Novotné role první dámy vůbec neseděla, nucenou abdikaci svého manžela nesla velmi těžce a chápala ji až do konce života jako velkou křivdu, se kterou se nikdy nesmířila. Dokud byl Antonín naživu, mohla se spokojeně starat o domácnost v novém domě na Smíchově. Když odešel, stáhla se do samoty, z níž se až do konce svého života nechala vyrušit opravdu jen výjimečně. Zemřela 25. dubna 1980 ve věku 70 let.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Božena Novotná, Antonín Novotný
Česká televize: Těžkosti Antonína Novotného