Sedminásobný vrah Mrázek byl poznamenán hned několika úchylkami, mezi které patřil sadismus či nekrofilie. Přitom se mu dělalo špatně při pohledu na krev. Po zatčení byl přesvědčený o tom, že mu napaří maximálně deset let. Jaksi totiž pozapomněl na to, že existuje trest smrti. V cele se nakonec pokusil o sebevraždu, která však dopadla, nutno říci, komicky.
Sériový vrah Václav Mrázek se narodil 22. října 1925 v obci Svinařov. Své zločiny konal ze sexuálních a loupežných pohnutek. Počet jeho obětí se zastavil na čísle sedm. Byl odsouzen k trestu smrti oběšením.
Zapomenutý vrah Svatoslav Štěpánek: Fanaticky miloval mučení, ňadra a hřbitovy
Místo domu vagon
Mrázek se narodil do velmi chudé rodiny, jeden čas dokonce obývali odstavený vagon. Vlivem nedostatečné stravy zemřeli v dětství čtyři z jeho celkem dvanácti sourozenců. Na vzdělání nebylo moc času, Mrázkovi muselo stačit jen pět tříd obecné školy. Jeho otec po něm chtěl, aby raději pro rodinu kradl ošacení a jídlo. Postupně do toho zapojil i své sourozence. Pletky se zákonem na sebe nenechaly dlouho čekat, za jednu krádež vyfasoval rovných 18 měsíců za katrem.
Když vyšel ven, toužil se uplatnit jako policista nebo voják. Kvůli malé postavě se mu jeho sen nesplnil, vzali ho jen jako ozbrojený doprovod humanitárního konvoje, který měl namířeno do Rumunska. Jenomže než pomoc dorazila do cíle, byla rozkradena. A kdo chtěl potraviny, musel za ně zaplatit vlastním tělem. Mrázek se tak stal svědkem mnoha neobvyklých sexuálních praktik. Užíval si také pocit moci, který mu poskytovala přidělená zbraň.
Průměrný milenec a slaboch
Zážitky z cesty do Rumunska vyvolaly v Mrázkovi zájem o pornografii se sadistickým zaměřením. Za účelem sexuálního uspokojení se dokonce vloupal do márnice. Nejvíce ho totiž vzrušovalo, když byl jeho objekt touhy zcela nehybný. Přesto všechno měl několik normálních vztahů, které udržoval i v průběhu vražedného řádění. Dokonce měl prý i několik dětí. Jeho partnerky ho ale popsaly jako průměrného milence a slabocha. Vadilo jim také, že nerad utrácí, což zřejmě pramenilo z dětství prožitého v chudobě.
Postrach Chomutova
Mrázek si začal vybírat oběti v okolí Chomutova. Toužil po mladých ženách, které chtěl sexuálně napadnout. Jeho první obětí se stala patnáctiletá Hana Chloubová. Ubil ji klackem, odtáhl do křoví a znásilnil. Bronislavu Pajúrkovou pro změnu zastřelil a znásilnil. Byl ale trochu vyplašen hlasitostí výstřelu a na další dvě dívky si raději vzal nůž. Díky tomu jeho napadení jako zázrakem přežily. A i když jedna utrpěla 18 bodných ran, byly mělké a policie se tak domnívala, že by místo pachatele mohlo jít o pachatelku.
V červnu 1952 procházel Mrázek okolo hostince, kde ho zaujaly tančící ženy. Ukradl kolo a začal jezdit po okolí. Vyčkával, až některá z nich půjde domů. Do oka mu padla Elena Marmannová, která měla neuvěřitelné štěstí – Mrázek na ni vystřelil třikrát, ale ani jednou netrefil. Jenže pak se o toto štěstí sama připravila, když objevila díry v kabátu a usoudila, že na ni nějaký chlapec střílel ze signální pistole. Další den se vrátila na místo činu. Tentokrát už tragickému osudu neunikla. Mrázek, opět projíždějící na kole, se trefil hned napoprvé a zastřelil ji.
Cambridge dieta: Koktejly, přísné počítání kalorií a neskutečně rychlé hubnutí
Poslední vražda
Když se po dalších vraždách rozjela velká pátrací akce, v níž speciální tým vyšetřovatelů prověřil až 25 000 lidí, změnil Mrázek své metody. Další oběti se pokusil uškrtit, přičemž nejmladší z nich bylo šestileté děvčátko. Nakonec se rozhodl uprchnout do Kladna. Měl navíc známé u policie, takže si mohl lehce zjistit, v jakém stádiu se vyšetřování zrovna nachází. Poslední vraždu spáchal v listopadu roku 1956. Vloupal se do domu svého známého Ladislava Berana, jelikož se povídalo, že má dost našetřeno. V ložnici však narazil na Beranovu ženu. Ta ho ihned poznala a vykřikla jeho jméno. Za to ji ubil sekerou. Pak přinutil její jedenáctiletou vnučku, aby mu pomohla hledat cennosti. Při odchodu ji znásilnil. Při výpovědi na policii ho však nemohla identifikovat, měl zakrytý obličej.
Počítal s deseti lety
Mrázek byl dopaden až o pět měsíců později, 17. března 1957. Byl přistižen při krádeži v šatně dolu Libušín, kde působil jako lázeňský pracovník. Zadržel ho jeden horník, který kvůli zranění vyfáral dřív. Při domovní prohlídce byl u Mrázka objeven střihací strojek z domu jeho kolegy Berana, v duté noze pracovního stolu zase pistole Walther.
Nejprve se přiznal jen ke krádežím. Po balistické expertíze se však rozbrečel a doznal se i k vraždám. Během výpovědi přiznal i to, že nesnášel pohled na krev. V duchu se snažil utěšit tím, že dostane maximálně deset let natvrdo. Zapomněl totiž na to, že u nás tehdy platil i trest smrti. Když mu soudce sdělil verdikt, pokusil se ve své cele o sebevraždu. Rozběhl se a hlavou narazil do zdi. Výsledkem byla jenom velká boule, nezpůsobil si ani otřes mozku. Jeho život ukončil až 29. prosince 1957 mistr popravčí v Pankrácké věznici.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Václav Mrázek