Charles Osborne, farmář z americké Iowy, zažil nejdelší škytavku v historii. Započala v roce 1922 a skončila o 68 let později. To mu vyneslo i záznam v Guinnessově knize rekordů. Charles zvládal žít docela normálně. Jak to dokázal?
Každý z nás někdy dostal škytavku. K těmto nekontrolovatelným stahům bránice může docházet již v děloze. Zatímco škytavka obvykle odezní, Charles Osborne se s ní "musel" naučit žít. Během osmašedesáti let se snažil najít jakoukoli pomoc. Ale ani experimentální hormonální léčba mu nijak nepomohla...
Zrození bizarní škytavky
Charles Osborne se narodil v roce 1893, škytavku dostal až v devětadvaceti letech. Byl farmářem a zrovna se v Nebrasce chystal porazit vepře. Když zvedal na hák 350kilové prase, skácel se na zem. Nic však při tom necítil. Když se probral, začal škytat. I přes veškerou pomoc se toho nedokázal nezbavil.
V současnosti lékaři poukazují hned na několik příčin vzniku škytavky, mezi které patří přílišné pití sycených nápojů, stejně jako přejídání. I polykání vzduchu během žvýkání může vést ke škytání. Dalším možným spouštěčem je i pocit vzrušení. Nic z toho ale nevysvětluje, proč začal v roce 1922 škytat Charles Osborne.
Proč Charles Osborne začal škytat?
Navštívila ho spousta lékařů a v osmdesátých letech jeden z nich prohlásil, že škytavku způsobilo poranění mozku, k němuž přišel během onoho podivného pádu. Prý mu praskla cévka o velikosti špendlíku. Tím si údajně zničil oblast mozku, jenž tělu pomáhá zastavit škytání.
A man named Charles Osborne had the hiccups for 68 years. pic.twitter.com/UuXeznEEns
— SERIOUSLY STRANGE (@SeriousStrange) April 8, 2017
Neurochirurg Ali Seifi si však myslí, že tento problém způsobilo zranění žeber, které mu poškodilo bránici. Anebo mohlo jít o následky mrtvice. Ať už to bylo jakkoli, žádná léčba ani léky nepomáhaly. A to se dokonce snažil jeden z jeho kamarádů střílet Charlesovi za zády z brokovnice, aby se vylekal a přestal škytat. Marně. Pouze dočasně mu pomohla vysoká dávka oxidu uhelnatého. V tom ale nemohl pokračovat. Zabilo by ho to.
Život s nonstop škytavkou
Po desetiletích nepřetržité škytavky se Charles Osborne rozhodl vzdát hledání lékařské pomoci. Vzdal také domácí léčbu. Když se jeho případ objevil v médiích, dostal tisíce dopisů. Lidé mu radili, aby si masíroval prsty nebo tlačil na bradu. Nezbývalo mu nic jiného, než se s tím naučit žít. Lékaři mu později vysvětlili, že to nesouvisí s jeho bránicí, nýbrž hlasivkami.
Časem také dokázal nevydávat typický škytavý zvuk, jen se mu třikrát nebo čtyřikrát za minutu nadzvedl hrudník. Byl dvakrát ženatý a zplodil osm dětí. Časem začal ztrácet na hmotnosti, byl vyčerpaný a měl psychické problémy. Přišel totiž o schopnost polykat jídlo. Kvůli tomu si vše musel rozmixovat. Jeho oblíbeným jídlem se stala jakási kaše z kuřecího masa, dresingu, vývaru a mléka. Tu zapíjel pivy. Stal se celebritou a získal i záznam v Guinnessově knize rekordů. Sám by však dal cokoli za to, aby škytavka přestala. Odhaduje se, že mezi 29. a 96. rokem života “škytnul” asi 430 milionkrát. Jeho trápení nevysvětlitelně ustalo na jaře roku 1990. Charles Osborne zemřel o několik měsíců později.
Zdroje informací:
Guinnessworldrecords.com: Longest attack of hiccups
Allthatsinteresting.com: Charles Osborne, The Man Who Hiccuped Nonstop For 68 Years
Smithsonianmag.com: The Curious Case of Charles Osborne, Who Hiccupped for 68 Years Straight