Charlotta Garrigue-Masaryková byla charismatická a velmi inteligentní osobnost, přesto ji život na čas zavál i do psychiatrické léčebny. Osud úplně první první dámy Československa byl opravdu velmi pestrý.
Už jen její původ by vydal na knížku. Otec, bohatý americký obchodník, se narodil v Dánsku a pocházel ze staré jihofrancouzské hugenotské rodiny. Předci matky budoucí manželky československého prezidenta dopluli do Ameriky na legendární lodi Mayflower a později se zabydleli v Bronxu.
Studium i návraty do Lipska
Aby nebylo světoběžnictví rodiny málo, vydala se i Charlotta do cizích zemí a na tři roky zakotvila v Lipsku, kde studovala hru na klavír. Zdravotní důvody jí ale zabránily pokračovat, a tak se vrátila zpět do Ameriky studovat matematiku. Lipsko jí však přirostlo k srdci natolik, že se sem ráda vracela na návštěvu ke svým tehdejším bytným. A právě jedna taková cesta se pro Charlottu a Tomáše Masaryka stala osudnou.
Osudová nehoda
Mladý Masaryk by možná okouzlující Charlottu Garrigue požádal o ruku až mnohem později, kdyby se nestali svědky nehody jejich společné bytné – paní Göringové. Při vyjížďce na lodi spadla do vody a začala se topit. Jediný odvážný a rozhodný muž na místě byl Masaryk, který ji zachránil. A právě takováto vypjatá scéna jej prý přiměla napsat dopis, v němž Charlottu požádal, aby se stala jeho ženou. Nehoda se stala v červenci 1877 a ke svatbě došlo 15. března 1878 v New Yorku.
Spokojený život v Praze?
Masarykovi se v roce 1881 přestěhovali do Prahy, on učil na České univerzitě Karlo-Ferdinandově a ona se věnovala mnoha spolkům, charitě a hlavně čtyřem dětem, které společně vychovávali. Zajímali se o politiku, psali kritiky, podporovali například Bedřicha Smetanu v jeho tvorbě. Mohlo by se zdát, že bylo všechno v pořádku, ale rodina měla i velké starosti. Dcera Eleanor zemřela ve věku pouhých čtyř měsíců, manželé měli problémy kvůli svým politickým postojům, a navíc přišla takzvaná hilsneriáda, s kterou souvisí patrně největší projevy antisemitismu na našem území. Masaryk v ní zastával u veřejnosti neoblíbený postoj, neboť se postavil na stranu Žida Leopolda Hilsnera obviněného z rituální vraždy mladé dívky.
Rozděleni válkou a pobyt v léčebně
Zatímco za hilsneriády Masaryk své rozhodnutí emigrovat přehodnotil jen díky přesvědčivým argumentům Charlotty, po začátku první světové války odjel do exilu s nejmladší dcerou Olgou. Dobře udělali, protože mu ve vlasti hrozil trest smrti za velezradu. Charlotte s dalšími třemi staršími dětmi zůstala doma, ale na růžích ustláno neměla. Policie je pronásledovala téměř na každém rohu a to nebylo nic na slabou psychiku paní Garrigue-Masarykové. Stupňující se deprese, kterými ostatně trpěla již dříve, ji dovedly až do léčebny, kde byla na čas dokonce zbavena svéprávnosti. Tím se ale vyhnula dalšímu nátlaku policie.
Rovnou na Hrad
Z léčebny pak vedly její kroky prakticky přímou čarou na Hrad. Po skončení války si pro ni 21. prosince 1918 přímo z exilu přijel její manžel, který byl už několik týdnů prezidentem nově vzniklé Československé republiky. A tak Charlotte vyměnila pokoj v léčebně za lánský zámek a výstavní hradní prostory.
I když se snažila svému muži pomáhat, jak jen mohla, a povinnosti první dámy plnila co nejzodpovědněji, stále častěji ji zrazovalo podlomené zdraví. Alice, nejstarší potomek Masarykových, se tak postupně ujala role „první dcery“. Charlotta zemřela 13. května 1923 v Lánech, poté, co ji v předchozích měsících postihla těžká srdeční slabost a mozková mrtvice.
Zdroje:
Wikipedia: Charlotta Garrigue-Masaryková
Wikipedia: Tomáš Garrigue Masaryk