Vražda devatenáctileté Anežky Hrůzové, ke které došlo 29. března 1899, vyvolala v mnoha lidech strach a paniku. Způsob provedení byl tak brutální, že se téměř okamžitě začalo hovořit o rituální vraždě. Za tento čin byl ve velmi nestandardním procesu odsouzen Žid Leopold Hilsner.
Proces s Leopoldem Hilsnerem, domnělým vrahem Anežky Hrůzové, byl pojmenován jako hilsneriáda. Tehdy docházelo na českém území k velkým projevům antisemitismu. Do celé kauzy zasáhl i Tomáš Garrigue Masaryk, který se snažil lid přesvědčit, že nešlo o žádný rituál.
Tragická smrt Anežky Hrůzové
Anežka Hrůzová (16. dubna 1879) byla devatenáctiletá katolička, která pracovala jako švadlena ve vesnici Malá Věžnice nedaleko Polné. Toho dne, 29. března 1899, se jako pokaždé vracela z práce přes les Březina. Domů ale už nikdy nedošla. Její tělo bylo objeveno až 1. dubna na místě, které si můžete prohlédnout na úvodní fotografii k článku.
Vrah ji nejprve mlátil do hlavy holí a kameny, následně ji přiškrtil provazem a ostrým nožem rozřízl hrdlo. Mrtvolu pak ukryl do mlází a zmizel. Šaty měla sice roztrhané, panenská blána však porušena nebyla. Na základě nepřímých důkazů a podivných svědectví byl z činu obviněn dvaadvacetiletý Leopold Hilsner. Mladý muž židovského vyznání pocházel z chudé rodiny a živil se jako žebrák.
Brutální vražda Teresity Basy: Její duch prý pomohl policistům najít pachatele
Byla to rituální vražda?
K tomu, aby byla vražda označena za rituální, dopomohlo hned několik faktorů. Tělo bylo nalezeno na Bílou sobotu a Velikonoce tehdy připadaly na konec Pesachu. Dle středověké pověry měli Židé vraždit křesťanské děti či panny a jejich krev přidávat do macesů.
Olej do ohně přilil i četník Klenovec, který na místě vraždy vykřikoval, že je Anežka podříznutá jako dobytče a je podkošerována. To byla narážka na rituální porážku zvířete, jenž se provádí takzvaným košerákem. Anežka zemřela na vykrvácení, Židé nechávají zvíře taktéž vykrvácet...
Leopold Hilsner před soudem
Soudní proces byl zahájen 12. září 1899 v Kutné Hoře a od samotného začátku přitahoval pozornost novinářů i obyčejných lidí. Ti neváhali sedět venku pod okny a čekat na rozsudek trestu smrti, neboť byli o Hilsnerově vině absolutně přesvědčeni. A skutečně. Na základě nepřímých důkazů byl odsouzen k trestu smrti za spoluúčast.
Na jeho obranu se tehdy postavil Tomáš Garrigue Masaryk. Rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Za to si vysloužil třeba básničku: „Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku!" Nicméně po jeho protestech byl verdikt zrušen a nařídilo se nové jednání.
Před 140 lety se narodil Leopold Hilsner. Na tohohle muže a především na jeho proces bychom neměli zapomenout. pic.twitter.com/8RCK5HvxY4
— Ministerstvo kultury (@MinKultury) August 10, 2016
V říjnu roku 1900 byl Hilsner obviněn i z vraždy další dívky, Marie Klímové. A opět se nad jeho hlavou začala houpat oprátka. Jen tentokrát nebyl motiv vraždy náboženský, ale sexuální. Ovšem dle lékařských posudků Hilsner žádnou úchylkou netrpěl. V červnu následujícího roku mu císař František Josef I. udělil milost, trest se tak změnil na doživotí. Na svobodu byl propuštěn po 18 letech tvrdého žaláře, a to na základě milosti udělené Karlem I. Rehabilitován ale nebyl. Hilsnera až do smrti finančně podporovala vídeňská židovská obec i sám Masaryk. Dožil se 51 let. Zemřel 9. ledna 1928 ve Vídni a pravděpodobně na rakovinu tlustého střeva.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Hilsneriáda
Idnes.cz: Vražda Anežky Hrůzové před 120 lety rozpoutala protižidovskou kampaň