Památka zesnulých, jinak řečeno i Dušičky, má neopakovatelnou atmosféru. Plápolající svíčky na hrobech dávají vzpomenout na ty, kteří už nejsou mezi námi, a zároveň vyvolávají jakousi bázeň před světem, který je nám živým po celý rok uzavřen. Na Dušičky se však jeho hranice tenčí, což leckdy končívá mrazivými zážitky.
Naši předci věřili, že v předvečer Dušiček vystupují mrtví z Očistce, aby si odpočinuli od útrap, které tam prožívají. Lampy na olej se proto plnily máslem, kterým si duše měly ošetřit popáleniny. Pekly se také “kosti svatých” Byly to rohlíky anebo bochánky ve tvaru hnátů, jimiž se obdarovávali chudí, pocestní a žebráci.
Děsivá událost v kostele
Vypráví se, že noc před Dušičkami se jistá postarší dáma probudila dříve než obvykle, a jelikož tehdy svítil měsíc jasněji než obvykle, myslela si, že již svítá. A tak na nic nečekala a vydala se do nedalekého kostelíka. Ten byl již plný. Dáma se zastyděla, že přišla pozdě, raději proto sklopila zrak a usadila se v poslední lavici.
Jenže po chvíli se začala rozhlížet po kostele. Lidé okolo jí totiž začali být zvláštně povědomí. Po chvíli jí došlo, že to jsou již dávno mrtví sousedé. Jedna ze známých, jenž seděla vedle ní, jí poradila, ať vezme nohy na ramena, jinak ji mrtví roztrhají na kusy. Utekla a dobře udělala. Když se druhý den ráno vrátila do kostela pro zapomenutý kožíšek, byl roztrhaný na kusy.
Zvláštní procesí
V Týně nad Vltavou zase o půlnoci vyšlo z kostela procesí osob oděných do bílých rouch. Zamířily k soše Panny Marie, kde se začaly modlit a zpívat. Poté se vrátily zpět do kostela. Bylo to prý kvůli tomu, že se tam lidé za jejich duše vůbec nemodlili. Mrtví si to zkrátka museli obstarat sami.
Děs o půlnoci
Další pověst vypráví o ženě, které někdo v noci zaklepal na okno a zeptal se jí: „Už půjdeš?” Nevšimla si, že je půlnoc, a tak souhlasila. Ráno ji našli před kostelem bledou jako stěna. Nikdy nikomu neřekla, co se jí tehdy stalo.
Velký pán na hřbitově
Podivný příběh ženy, která navštívila se svým mladším bratrem malý vesnický hřbitov, se objevil také na magazínu Paraweb.cz. Kluk najednou začal plakat a křičet, že vidí nějakého “velkého pána”. Žena ani její matka však nikoho neviděly. Když z hřbitova odešli, chlapec se zcela uklidnil. Jako by se nic nestalo. Potvrdila se zde teorie, že malé děti jsou vůči paranormálním jevům vnímavější než dospělí lidé?
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Dušičky