Děsivý oheň svatého Antonína: Lidem s touto nemocí uhnívaly končetiny, viník se našel v jídle

První záznamy o atypickém onemocnění pocházejí z Francie z roku 590. Chování pacientů bylo přirovnáno k posedlosti démonem. Epidemie se opakovaně vracela, zejména v neúrodných letech. Ve středověku dostala nemoc jméno oheň svatého Antonína a dokonce vznikl řád sv. Antonína, který pečoval o takto postižené lidi. Nejtragičtější byl rok 994, kdy zemřelo více než čtyřicet tisíc lidí.

Mohlo by Vás zajímat:

Tanec svatého Víta: Nemocní propadali davové hysterii, někteří se prý utančili až k smrti

Uhnívající končetiny a oheň svatého Antonína

Všechny popisy ohně svatého Antonína vypadaly podobně. Na odbornější podrobnosti jsme si však museli počkat až do 18. století. Základním znakem byly silné křeče. Nemocný nejprve pociťuje pálení, pak chlad, jako by v sobě měl studenou vodu. Dochází ke ztrátě chuti k jídlu, nastupuje také nevolnost a zvracení. Krátce poté přijdou kruté bolesti.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený vam (@valerie_anne_m)

Pacient velmi trpí, doslova kvílí od bolesti. Končetiny má někdy napnuté a ztuhlé, nemůže jimi hýbat, jindy jimi prochází prudké kontrakce. Během dalších týdnů se objeví závratě a hluchota. Zhorší se také zrak, někdy nemocný oslepne úplně. Vědci, kteří se podrobnému studiu této nemoci věnovali v 18. století, rovněž podotkli, že velmi častým jevem byly halucinace. Proto byli nemocní považováni za posedlé. Výjimkou však nebyla ani gangréna, kroniky jsou plné popisů uhnívajících paží, nohou, nosů, prsou i penisů.

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivá ospalá nemoc: Konkurovala španělské chřipce, její záhada je dodnes nerozluštěná

Nemoc chudých

Odhalit příčiny děsivé nemoci bylo obtížné. Průlom nastal až s objevem tří učenců (dva Francouzi a jeden Švéd) kteří zjistili, že by mohl být na vině námel (paličkovice nachová). Jde o jedovatou houbu, která tvoří podhoubí v semeníku lipnicovitých rostlin a mění jej v tmavý tvrdý útvar.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Зоология🐜 Ботаника🌱 Микология🍄 (@lisopavlik)

Kdysi se věřilo, že výskyt námele u obilí zlepšuje úrodu, z takto zasažených zrn se klidně pekl chléb. V druhé polovině 18. století ale biolog Louis Thuillier uskutečnil pokus, při kterém podal namletá zrna s námelem prasatům a kachnám. Zanedlouho se u zvířat objevily identické problémy - křeče, průjem, nekróza i psychóza.

Mohlo by Vás zajímat:

Lví muž: Polák postižený vlkodlačí nemocí si liboval v chlupech a chtěl být zubařem

Konec ohně svatého Antonína

Když byl s konečnou platností identifikován viník epidemie, výskyt ohně svatého Antonína se neustále snižoval. Poslední četnější případy byly zaznamenány na konci 18. století v Maďarsku. V následujícím století se nemoc vyskytovala již jen v Rusku.

Zajímavé je, že námel se mezitím začal v lékařství používat jako prostředek k zastavení krvácení při porodu. Alchymista Paracelsus měl pravdu, když řekl, že vše je, a zároveň není, jed. Záleží pouze na dávkování.

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivá smrt Petra I. Velikého: Carovy výkřiky plné bolesti otřásaly celým palácem několik dní

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Ergotismus 

Ciekawostkihistoryczne.pl: Nogi gniły i odpadały. Tej choroby można się było nabawić od jednej kromki chleba