Případ Doris Bither patří mezi nejlépe zdokumentované případy paranormálních úkazů. Utrápená žena tvrdila, že ji v jejím domě opakovaně znásilňují tři mužští duchové. To, co se zdálo jako pouhý výmysl, záhy přerostlo v obrovskou kauzu. Jak celé vyšetřování dopadlo? A pomohl Doris uznávány vědec?
V roce 1974 oslovila Doris Bither známého psychofyziologa Barryho Taffa, zda by jí nepomohl s neobvyklým případem. Doma ji sužovali tři mužští duchové, kteří se ji navíc snažili opakovaně znásilnit. Barry Taff nebral její tvrzení příliš vážně. Když však navštívil Dorisin dům v Culver City v Kalifornii, ihned vystřízlivěl.
Neznámý pán
Taff byl při první návštěvě Doris Bither velmi skeptický. Dům, v němž žila s dcerou a třemi syny, nejevil známky toho, že by byla zrovna spořádanou matkou. Ba naopak. Spíše to vypadalo, že si ráda sem tam něčeho přihne. Všude byl nepořádek. Během rozhovoru se také Taffovi svěřila, že byla v dětství zneužívána, což v ní vyvolalo hluboké psychické trauma, se kterým se potýkala i v dospělosti. Vše tak ukazovalo na duševní poruchu.
Zcela jiný pohled na věc však Barrymu poskytly děti Doris. Všechny svorně vypověděly, že v domě vídají bytost, které říkají „Pan Kdosi”. Popis této entity mu navíc připomněl jeden z jeho starších případů. Znamenalo to snad, že žena mluví pravdu?
V tom domě žije zlo
Krátce poté, co se Doris se svými dětmi nastěhovala do nového domu, zaklepala jí na dveře žena hispánského původu. „V tom domě žije zlo,” řekla, aniž by se jakkoli představila nebo vysvětlila, co tím chce říct. Brzo se ukázalo, co mělo ono tajemné prohlášení znamenat, protože Doris zažila první útok. Dva duchové jí drželi ruce a nohy, třetí ji znásilňoval. Tento incident potvrdil i syn, který slyšel z pokoje bouchání a křik. Také si všiml, že matka má na rukou a stehnech modřiny.
Útoky však nebyly jen sexuálního charakteru. Entity měly na ženu vrhat různé věci, kopat ji či tahat za vlasy. Když jí chtěl jednou syn pomoci, byl neznámou silou odhozen na druhou stranu místnosti. Taff nelenil a začal rodinu pravidelně navštěvovat. Přizval si k sobě i kolegu z Kalifornské univerzity Kerryho Gaynora. Oba dva si všimli, že ač byl horký srpen a vedro k zalknutí, v Dorisině ložnici byla zima. Ve vzduchu se také vznášel odporný odér hnijícího masa.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Není úniku
Původní dojem Barryho Taffa byl správný. Jak později se svým kolegou zjistil, Doris se skutečně ráda napila. Vtip byl ale v tom, že když byla střízlivá, všechny jevy ustaly. Jakmile si otevřela novou láhev, začaly se dít hrůzostrašné věci. V jedné chvíli, a dokonce za účasti šesti svědků, se v místnosti na stěně ukázala mužská postava v pohybu. Jednou se také podařilo nad ženou vyfotit jakýsi světelný oblouk.
Když Doris viděla, že dosavadní výzkum k ničemu nevede, rozhodla se odstěhovat. Jenomže temné síly šly s ní. V novém domě se podařilo pomocí nahrávek zjistit, že se v něm ozývá hlasitý dech a kroky. A aby toho nebylo málo, řádění začalo i u sousedů. Doris byla ze všeho tak unavená, že se nakonec rozhodla odstěhovat s rodinou do Texasu. Ve věku 58 let zemřela na srdeční selhání. Možná tak konečně našla klid. Jejím děsivým osudem se v roce 1982 inspiroval snímek Bytost.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Doris Bither Case
Basedonatruecrime.com