Povolání kominíka bylo v minulosti velmi nebezpečné, zvláště pokud jej vykonávalo dítě. Častokrát šlo o sirotky anebo děti z chudých rodin, které rodiče prodali zaměstnavatelům. Ve většině případů se nedožili ani dospělosti. Smrtelné nehody byly mezi kominíky na denním pořádku.
Malí chlapci byli v kominictví využívání hlavně díky své útlé postavě, která jim umožňovala dostat se i do velmi stísněných prostor. Šestý rok života byl pro tuto práci považován za nejlepší. Zaměstnávány byly občas i dívky.
Utrpění dětských kominíků
Dětští kominíci byli často zneužíváni. Jejich zaměstnavatelé se totiž stávali i jejich zákonnými opatrovníky, což znamenalo, že za ně mohli rozhodovat až do dospělosti. Měli tak úplnou kontrolu nad jejich životy. Většina z těchto dětí raději přijala svůj osud. V praxi to znamenalo pracovat sedm let a stát se tovaryšem. Pokud se zadařilo, přišel i titul mistra. Tato praxe byla nejrozšířenější v osmnáctém století.
První komín se však v Británii objevil již v roce 1200. Během následujících století se pomalu přestávalo topit dřevem, a čím dál více se využívalo uhlí. Proto bylo potřeba, aby někdo vyčistil komíny ucpané sazemi. V sedmnáctém století však Spojené království zavedlo daň z vytápění. Ta byla odvozená od počtu komínů na střeše. Kvůli tomu vznikly labyrinty propojených kouřovodů, do kterých se mohlo vměstnat pouze dětské tělo.
Nebezpečná dětská práce
Když pomineme fakt, že se děti musely do komína mnohdy soukat nahé, aby se jim lépe lezlo, šlo také o velmi nebezpečnou práci. Stěny kouřovodů byly horké a v některých případech v nich dokonce šlehaly plameny. Hrozilo také, že se udusí kouřem. Pokud k takové smrti došlo, koroner ji vždy označil za “nehodu”.
Ruku v ruce s tím šly různé zdravotní problémy. Deformace kostí z pobytu ve stísněném prostoru, či problémy s plícemi kvůli neustálému vdechování sazí. Předčasná smrt byla v těchto případech velmi častým jevem. Pokud se některé z těchto dětí dožilo stáří, byl to zázrak.
Konec dětstkých kominíků
Nelidské podmínky dětských kominíků nenechaly chladnými různé aktivisty. Kupříkladu lord Shaftesbury se zasadil o to, aby se museli registrovat u policie, která pak dohlížela na to, že se dodržují všechna pravidla a nařízení.
O něco později došlo k úplnému zákazu dětské práce. To ale neznamená, že se na tuto diskutabilní etapu britských dějin zapomnělo. V Rochesteru a Kentu se na jejich počest koná každý rok festival. A pokud nevěsta před svatbou zahlédne kominíka, je to považováno za dobré znamení. Alespoň těmito způsoby lze uctít zmařené životy dětí, které neměly na vybranou a musely se podřídit svému osudu.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Chimney sweep
Historic-uk.com: Chimney Sweeps and Climbing Boys