Nathan Leopold a Richard Loeb se v květnu 1924 rozhodli spáchat dokonalý zločin. V Chicagu unesli čtrnáctiletého Roberta Frankse, pak jej zabili a chtěli zahladit stopy tak dokonale, že na ně nepadne ani stín podezření. Jenomže to se šeredně mýlili.
Dokonalý zločin fascinuje kriminalisty odjakživa. Opravdu lze provést nějaký zločin tak dobře, že se skutečného pachatele nepodaří nikdy odhalit? V roce 1924 hodlali tuto tezi prokázat i Nathan Leopold a Richard Loeb, dva univerzitní studenti z bohatých rodin. A k tomu jim měl posloužit čtrnáctiletý Robert Franks.
Nadčlověk
Nathanovou vášní bylo právo. Snil o tom, že po promoci nastoupí na Harvard. Richard byl zase blázen do psychologie. Nejvíce se zajímal o učení Friedricha Nietzscheho a jeho koncept nadčlověka. Ostatně i on sám byl přesvědčen o tom, že je jedním z nich. A touto myšlenkou naočkoval i Nathana. V domnění, že jsou nedotknutelní, začali páchat drobné krádeže. Když jim to prošlo, zkusili žhářství.
Média o jejich činech stále zarytě mlčela. To mladé muže dovedlo až k přesvědčení, že to bude chtít udělat něco mnohem většího a zásadnějšího. Následujících sedm měsíců strávili plánováním “dokonalého” zločinu, který čítal únos, vraždu, zbavení se těla a žádost o výkupné. Přesně v tomto pořadí. Pak už zbývalo jen jediné - najít vhodnou oběť.
Smrtící plán
Oběťmi stalkerů se zpravidla stávají ženy, tentokrát to ale odnesl teprve čtrnáctiletý Robert Franks. Leopold a Loeb jej sledovali dlouhé týdny. Chtěli přesně vědět kam chodí a s kým se stýká. Udeřili 21. května 1924. Pod falešnými jmény si vypůjčili auto a nalepili se na Roberta ihned poté, co opustil školu. O pár metrů dál mu nabídli odvoz. Chlapci to nepřipadalo divné, Loeb totiž patřil do rodiny – byl bratranec z druhého kolena a soused. Navíc mu dovolili sednout si dopředu a pochválit se s novou tenisovou raketou.
Po chvíli Loeb, který seděl vzadu, udeřil Roberta dlátem několikrát do hlavy. Poté mu dal do úst roubík a svázal jej. Chlapec žil už jen několik minut. Čin byl tedy dokonán. Ve Wolf Lake, které je přibližně šestapadesát kilometrů od Chicaga, zbavili Roberta veškerého oblečení a na obličej a jizvu na břiše nalili kyselinu, aby jej nebylo možné identifikovat. Pak už jen zbývalo vrátit se domů, poslat dopis s žádostí o výkupné, spálit psací stroj, na kterém byl napsaný a žít dál, jako by se nic nestalo.
Dokonalý zločin?
Jen o několik dní později bylo objeveno Robertovo tělo. A během intenzivního vyšetřování se poblíž místa činu našly brýle, které odstartovaly pád dvou šílených studentů. Měly totiž speciální panty, jenž byly v oblasti Chicaga prodány pouze třem lidem. A jedním z nich byl Nathan Leopold. Při výslechu uvedl, že brýle ztratil během výletu. Pak byl ale objeven také spálený psací stroj a oba muži museli k výslechu. Jako první povolil Loeb, vše shodil na Leopolda. Ten přiznal, že to byl jeho nápad, vraždil ovšem Loeb. A motiv? Pouhá touha po vzrušení a nesmyslná víra ve vlastní schopnosti.
Rodiny obou studentů najaly obhájce Clarence Darrowa, jenž byl odpůrcem trestu smrti. Jeho závěrečná řeč, trvající s přestávkami neuvěřitelných dvanáct hodin, zabrala. Leopold a Loeb byli odsouzeni "pouze" na doživotí. Richard Loeb nakonec zemřel za mřížemi, zavraždil jej jiný vězeň. Nathan Leopold se mohl po 33 letech vrátit domů. Byl “vzorný” vězeň a navíc reformoval vězeňský vzdělávací systém. Po propuštění napsal autobiografii a výtěžek z jejího prodeje použil na založení nadace pomáhající psychicky narušené mládeži. Zemřel ve věku 66 let v Portoriku, kde raději žil pod falešným jménem.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Leopold and Loeb
Allthatsinteresting.com: Leopold And Loeb Thought They Could Commit The Perfect Murder – But They Made A Big Mistake