Když Vatikán spustil seminář zabývající se exorcismem, setkal se u kněží s velkým ohlasem. Katolická církev totiž došla k přesvědčení, že si potřebuje vychovat novou generaci vymítačů ďábla. Kdyby se ho zúčastnil i otec Corogeana, mohla jeptiška Maricica ještě žít. Nepletl by si totiž duševní nemoc s ďáblem.
Církev svůj klasický „manuál” pro vymítání aktualizovala až v roce 1999. Do té doby se používala verze z roku 1614. Kněží se konečně mohli dozvědět, jak odlišit psychické problémy od skutečného posednutí. V některých částech světa je však duševní porucha stále považována za důkaz přítomnosti démonických sil...
Tři hrůzné dny plné mučení
Smrt třiadvacetileté jeptišky Maricicy nezasáhla v červnu 2005 pouze Rumunsko, ale také celý svět. V klášteře Nejsvětější trojice v Tanacu byla podrobena třídennímu děsivému rituálu vymítání. Na příkaz kněze Daniela Petreho Corogeana ji ostatní jeptišky přivázaly k provizorním nosítkám ve tvaru kříže. Do úst jí navíc strčily roubík, aby prý nemohla proklínat Boha. A aby toho nebylo málo, trápily ji také hladem a žízní. Nemohlo to tak skončit jinak, než velkou tragédií. Ale proč? Co vedlo kněze k přesvědčení, že je mladá žena posedlá?
Z chůvy jeptiškou
Maricica strávila většinu dětství i s bratrem v sirotčinci. Po sebevraždě otce se o ně neměl kdo starat. V devatenácti letech se odstěhovala do Německa, kde krátce pracovala jako chůva. V té době ji jedna dívka, se kterou vyrůstala v sirotčinci, přemlouvala k tomu, aby se stala jeptiškou. Maricica to nejprve odmítala, po čtyřech letech se ale rozhodla, že se nakonec vrátí domů a zkusí život řeholnice v klášteře v Tanacu.
Posedlost nebo duševní nemoc?
Po čtyřech měsících asketického života se začala mladá žena během mše nahlas smát. Nezůstalo však jen u toho. Její duševní stav se začal čím dál více zhoršovat. V nedaleké nemocnici jí pak byla diagnostikována schizofrenie. Po návratu do kláštera však na ni začaly ostatní řeholnice pohlížet jinak. Celou dobu se totiž chovala normálně, ke změně došlo během několika dní. A pak tady bylo ještě „svědectví” jejího bratra, který údajně viděl, jak do ní vstoupil Satan.
Celou situaci se nakonec rozhodl vyřešit devětadvacetiletý zkrachovalý student práv a bývalý fotbalista Daniel Corogeanu, který nebyl schopný ani kompletně dokončit náboženská studia. Po vysvěcení na kněze se rozhodl uchýlit do kláštera, kde pobýval s jeptiškami, jež mu prý byly „kompletně oddány”.
Tragický exorcismus
Přestože diecéze kněze varovala před provedením exorcismu, on si stál na svém, že je žena posedlá Satanem. Dle pozdější výpovědi sestry Nicolety Arcalianu je měla Maricica sama prosit o to, aby ji svázali, neboť se bála, že by mohla pod vlivem zlé mocnosti ublížit sobě nebo ostatním. Po martýriu trvajícím dlouhé tři dny ji řeholnice přenesly do jejího pokoje. Kněz ji prohlásil za uzdravenou. Konečně také mohla dostat najíst a napít. Jedna ze sester si však všimla, že má Maricica slabý puls, a raději zavolala sanitku. Během převozu do nemocnice bohužel zemřela.
Následná pitva určila jako příčinu smrti totální vyčerpání, nedostatek kyslíku a dehydrataci. Corogeanu měl původně dostat doživotní trest, který mu pak byl snížen na 14 let. A i z toho si nakonec odseděl jenom část. Ke svému starému životu se však již nemohl vrátit. Církev ho zbavila kněžství a navíc celý klášter nadobro uzavřela. Kdybyste se místních v Tanacu zeptali na to, jak celou kauzu vnímali, někteří z nich by stále tvrdili, že nešlo o psychickou nemoc, ale skutečnou posedlost...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Tanacu exorcism
Grunge.com: The Truth Behind The 2005 Exorcism Of Maricica Irina Cornici