František Filipovský sice nepřevyšoval herecké kolegy figurou, ale do svých rolí dokázal dát všechno, co bylo potřeba. Vždyť třeba jeho šplhouni Mazánek nebo Krhounek, ale později také policejní inspektor Mrázek jsou dodnes nezapomenutelnými postavami československého filmu…
Františel Filipovský byl, jak se zdá, pro divadlo přímo předurčen. Pocházel z rodiny, ve které nebylo k umění daleko – jeho otec byl hudebníkem a skladatelem, takže i on dobře věděl, co znamená umělecká profese. Nejdřív se vydal na pardubické gymnázium, kde ale v prvním ročníku propadl a školu dokončil v Hradci Králové. Ani následující studium filozofie se mu nestalo osudným a zanechal jej velmi brzy. Zato ho přitahovalo divadlo, ke kterému také odešel. Cesta do divadla ale měla přece jen jednu okliku, na kterou do konce života nezapomněl.
Smrt a bída
Na počátku třicátých let byla situace ve střední Evropě hodně špatná, jinak na tom nebyli ani Poláci, kteří se často snažili dostat za lepšími podmínkami do Francie. Právě tam se nabízela práce v zemědělství. Jenomže cesta byla složitá a lidé, kteří se na ni vydali, potřebovali pomoc. Tu jim nabízeli i Čechoslováci a mezi nimi také František Filipovský. Doprovázel je na cestě vlakem do vysněné země a sledoval, jak se některým plní sen, ale jiným (těm, kteří nedostali povolení k pobytu ve Francii) se často doslova zhroutil celý svět. Výjimkou nebyly ani sebevraždy nebo úmrtí vyčerpáním. Na takové okamžiky herec, který se často objevoval v komediálních rolí, nikdy nezapomněl.
Válka a úspěšné filmy
Pak už ale přišlo velké divadlo a brzy na to také televize. Velkou zkušenost získal František Filipovský v Osvobozeném divadle, což byla škola opravdu užitečná a vpravdě definující. Pak ale přišla druhá světová válka, kterou umělecky přečkal na různých pražských scénách, jako bylo Švandovo divadlo, Moderní divadlo nebo Uranie. Mimo hraní také režíroval. To už měl ale za sebou natáčení nejúspěšnějších filmů své kariéry – Cesta do hlubin študákovy duše a Škola, základ života. V obou si zahrál postavy šplhounů, kteří snad ani ve třídě oblíbeni být nemohou. Hrál studenty před maturitou, přitom už překročil třicítku. Stejně na tom byl třeba i jeho vrstevník Ladislav Pešek. To o pouhých šest let starší Jaroslav Marvan už ztvárnil stárnoucího váženého profesora.
Výměna rolí
S Jaroslavem Marvanem, ale i dalšími velkými herci tehdejší doby, jako byl Jindřich Plachta, Oldřich Nový, Jan Werich, se Filipovský setkával nejen ve filmech, ale také na divadelním jevišti. S Marvanem ale hrál patrně nejčastěji. Do jejich spolupráce patří dodnes milovaný policejní inspektor Mrázek, který sekundoval vrchnímu komisaři Vacátkovi při vyšetřování prvorepublikových zločinů v seriálu Hříšní lidé města pražského. Tentokrát se už ale role vyměnily a jako starší tady vystupoval právě František Filipovský, který mohl svému nadřízenému nabídnout dlouholeté policejní zkušenosti.
Nezapomenutelný dabér
Pokud je řeč o umění Františka Filipovského, není možné zapomenout na jeho geniální dabingové role a jednu z nich vypíchnout nad všechny ostatní. Jistě že jde o strážmistra Cruchota ze slavné francouzské četnické série. Většina lidí, kteří viděli film v originálním znění a v českém dabingu s hlasem Františka Filipovského, se shoduje, že až teprve dabing dodal komediím „něco”, co v originále nenajdeme.
Ztráta hlasu
Konec života Františka Filipovského byl ale bohužel velmi smutný. Po mozkové mrtvici, která ho postihla v roce 1990, přestal mluvit a jeho poslední rolí zůstal čert Blekota ze seriálu Arabela. Pokračování herecké kariéry mu už chátrající zdraví nedovolilo. Přesto po něm zbyly role, které dodnes neztrácejí na oblibě, a filmy, na které se rádi podíváme hlavně díky Františku Filipovskému. Takoví jsou třeba Hříšní lidé města pražského, které nyní každou středu večer vysílá ČT1.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: František Filipovský
CSFD.cz: František Filipovský
Archiv ND: František FIlipovský