Pokud byste hledali nejvěrnějšího psa na světě, určitě by jím byl Hačikó. Svým chováním ukázal, že i zvířata jsou schopná velmi silného citu. Nebyl jen pouhým mazlíčkem, nýbrž rovnocenným partnerem svého páníčka.
Byla to jejich tradice. Hačikó každé ráno doprovázel svého majitele, univerzitního profesora, na nádraží. V 15:00 zase netrpělivě vyhlížel příjezd vlaku. Jednoho dne z něj však muž nevystoupil. Zemřel v práci. Hačikó se s tím ale nehodlal smířit. Na svého životního parťáka vydržel čekat ještě dlouhých deset let.
Ueno a Hačikó
Hačikó se narodil 10. listopadu 1923 na farmě v japonské prefektuře Akita. O rok později si jej vzal k sobě domů profesor Hidesaburo Ueno, který vyučoval na zemědělské katedře. Každý den vypadal stejně - pes svého pána ráno doprovodil na nádraží a ve tři hodiny odpoledne jej zase čekal na nástupišti. V roce 1925 ale profesor v práci zemřel.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Hačikó na svého pána čekal jako vždy, ale marně. To ho však vůbec neodradilo. I další dny se objevoval na nádraží a natěšeně kýval ocasem, že z vlaku vystoupí jeho milovaný kamarád. Pes byl samozřejmě umístěn do náhradní rodiny, to ale jeho věrnost nezměnilo. Každý den utíkal na nádraží a čekal. Zaměstnanci drah jej nejprve považovali za nevítaného hosta, o něco později se jim jej zželelo, a dokonce mu, kromě různých laskomin, dělali i společnost, aby se na nástupišti necítil tak sám.
Dny se změnily na týdny a roky
Dny střídaly týdny a ty zase měsíce. Hačikó ale na svého pána stále čekal. Jednoho dne se o věrnosti psa přijel přesvědčit i profesorův student Hirokichi Saito. Šlo chování psa považovat za normální, anebo to byl rys rasy akita inu? Ať už to bylo jakkoli, zveřejnil o tomto pozoruhodném zvířeti sérii článků. Tím mu zajistil celostátní popularitu.
Lidé se začali za psem sjíždět. Chtěli ho vidět na vlastní oči. Stal se pro ně talismanem štěstí. Hačikó se ale nenechal návštěvami rozhodit. I nadále čekal na svého pána. Překonal svůj vysoký věk a začínající artritidu. Se svým pánem se nakonec shledal 8. března 1935. Dožil se jedenácti let.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Hačikó národním symbolem
Hačikó byl po smrti zpopelněn a uložen vedle hrobu profesora Uena na tokijském hřbitově Apoyama. Jeho srst byla ale zachována. V současnosti si ji mohou prohlédnout návštěvníci Muzea přírody a vědy v Tokiu. Pes se poté stal jakýmsi národním symbolem. Na místě, kde čekal na svého pána, byla vztyčená bronzová socha. Za druhé světové války ji však museli roztavit a použít na výrobu munice. V roce 1948 pak došlo k vytvoření nové sochy, která na nádraží Šibuja stojí dodnes.
Zdroje informací:
Allthatsinteresting.com: The Heartbreaking True Story Of Hachiko, The World’s Most Loyal Dog