Málokdo by tomu věřil, že herec s uhrančivým pohledem a pověstně srostlým obočím byl učiněný Don Juan. Neobstála před ním žádná sukně, byl svůdníkem první třídy. Kromě žen měl bohužel i dalšího koníčka a tím byl alkohol.
Josef Bláha byl velmi temperamentní. Občas trpíval výbuchy vzteku, ale vždy ho jeho chování mrzelo a po velké virválu přišla velká omluva. Hodně to jiskřilo hlavně mezi ním a hereckými kolegy na place. Asi největší konflikt měl při natáčení jednoho filmu s hercem Miroslavem Macháčkem. Oba se tak pohádali, že mu chtěl Bláha dát pěstí. Kolega ale uhnul a Josef Bláha spadl ze stráně a propíchl si žebrem plíci. Tato událost ho tehdy prý velmi „vyklidnila“.
Ženám se dvořil a na věku nezáleželo
Svůj temperament nezapřel ani v přítomnosti žen. Ne že by na ně nějak nasazoval nebo se hádal. Naopak. Dvořil se každé sukni, která kolem něj prošla. To bylo veřejné tajemství, které znala i Bláhova žena Bohumila. Nejenže věděla o manželových avantýrách na jednu noc, ale věděla i o výrazně mladší stálé milence Vlastně Valentové, se kterou Bláha rovněž sdílel domácnost. Někdy byl prostě týden doma a týden u Valentové, občas střídal své dva domovy častěji. Manželka pochopitelně trpěla, ale byla skutečná dáma s velkým nadhledem, takže milovanému muži odpustila a s danou situací se smířila. „Bohumila se dokonce s Vlastou znala osobně. Ne, že by byly kamarádky, ale rozhodně si navzájem nervaly vlasy. Obě Josefa až zbožňovaly, a tak se s danou situací smířily. Nakonec se o něj obě staraly až do Josífkovy smrti,“ vzpomínala na netradiční manželský život oblíbeného herce jeho kamarádka Jiřina Jirásková. Koneckonců i té se Josef Bláha Dvořil, ale ta se nedala, a nakonec se z nich stali nerozluční přátelé.
Jak to bylo s Janžurkou?
Josef Bláha rozhodně nebyl prototypem „Belmonda“. Ale jeho pronikavý pohled, temperament, vzdělání a galantní chování z něj dělaly svůdníka první kategorie. Ženy mu padaly k nohám samy. Prožil tak románek s Antonií Hegerlíkovou, povídá se, že i s mladičkou Helenou Růžičkovou a prý mu podlehla i Iva Janžurová. Ta se chtěla ale stát více než milenkou, což jejich vztah v podstatě pohřbilo. Josef byl sice nenapravitelný proutník, ale svou ženu Bohumilu, se kterou měl dva syny, opustit nikdy nechtěl. Zlé jazyky tvrdí, že to bylo proto, jak byla Bohumila tolerantní a dokonalá hospodyně, jinou takovou by už nenašel. O jejich soužití vypovídá asi nejtrefněji historka, která se skutečně stala. Josef doma oznámil, že se se svou milenkou chystá do Jugoslávie. Bohumila mu zabalila, napekla na cestu řízky a bábovku a její milovaný muž vyrazil s Vlastou k moři. Když dojeli na místo, poslušně hlásil domů, v jakém penzionu bydlí a za jak dlouho se vrátí.
Znali ho ve všech barech
Nebylo žádným tajemstvím, že Josef Bláha měl rád společnost a hlavně tu, kde alkohol tekl proudem. Jeho tahy s nejlepším přítelem Vlastimilem Brodským byly proslulé. V tehdy slavné vinárně U zpěváčků prý vypili všechen tvrdý alkohol, co měla barmanka za barem. Na pivo jako křen zase chodili do hospody U Hrocha blízko Malostranského náměstí nebo do proslavené pivnice U zlatého tygra. Alkohol ho v podstatě provázel až do poslední chvíle.
Pivo pil brčkem
Pět posledních let jeho života velmi trpěl. Dostal totiž rakovinu jícnu. Svou nemoc se snažil zpočátku tajit, ale postupující a stále zhoršující stav nešlo ututlat. Přestal točit, nehrál divadlo a uzavřel se sám do sebe. Nechtěl nikoho vidět. Jen jeho žena Bohumila spolu s milenkou Vlastou o něj pečovaly až do konce. A pomoc to nebyla jen tak nějaká. V posledním stadiu už nemohl jíst, jen se nechtěl zbavit své momentálně jediné radosti – alkoholu. Jeho žena mu dávala pít pivo brčkem. O jeho smrti pak v dokumentu České televize vyprávěl jeho syn: „V prosinci 1994 tátovi náhle ochrnula půlka těla a musel být hospitalizovaný. Do nemocnice jsme mu ještě s maminkou nosili malé lahvičky rumu, které srkal brčkem. Chtěl asi na chvíli zapomenout, jak na tom je. Bohužel 6. prosince 1994 zemřel…“