V roce 1944 zuřila druhá světová válka a problém hladovění byl velmi aktuální. Český psycholog Josef Brožek, společně se skupinkou amerických vědců a humanitárních pracovníků, proto provedl na 36 mladých mužích nezvyklý experiment. Měl jim pomoci pochopit, jak se postarat o lidi trpící dlouhodobým hladověním a jak je přivést zpět k normálnímu životu.
V roce 1944 se na chodbách a v místnostech Minnesotské univerzity usadila skupinka 36 mladých mužů, kteří se připravovali na téměř rok trvající studii sledující psychologické a fyziologické účinky hladovění. Jedno bylo jisté již po pár dnech - nebude to procházka růžovým sadem.
Lidští pokusní králíci
Za nábor subjektů a shromažďování dat zodpovídal český psycholog Josef Brožek. Spolu s vedoucím laboratoře Ancelem Keysem vybíral hlavně z řad takzvaných CPS, což byli muži odmítající vojenskou službu. Byli často nazývání lidskými pokusnými králíky, neboť většina z nich chtěla své vlasti posloužit tím, že se zúčastní různých experimentů, jenž by mohly být přínosné pro lidstvo.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Výběr byl přísný. Jedinec musel být svobodný, fyzicky i duševně zdravý, s nekonfliktní povahou, která dokáže ustát i velmi náročné situace. Z celkového počtu 200 uchazečů bylo nakonec vybráno šestatřicet mladíků, kteří se po nezbytných přípravách vydali na Minnesotskou univerzitu, kde je čekaly pěkně perné chvilky.
Dobrovolné hladovění
Každý z testovacích subjektů měl během studie ztratit 25 % své tělesné hmotnosti. První tři měsíce dostávali normální příděly jídla, tedy 3 200 kalorií na jeden den. Poté následovalo období šesti měsíců, během kterých jim byla zredukována strava na pouhých 1 570 kalorií. Následně se příděl zvedl na 2 000 kalorií a postupně se zvyšoval na původní hodnotu. Nakonec nastala takzvaná rehabilitační doba, kdy po dobu osmi týdnů mohl každý z účastníků sníst tolik jídla, kolik chtěl.
Jejich strava se skládala ze široce dostupných potravin (brambory, kořenová zelenina, chléb). Kromě toho byli povinni každý týden odpracovat 15 hodin v laboratoři, ujít 35 kilometrů a věnovat se pětadvacet hodin vzdělávání. A co ukázaly první výsledky? Během fáze polohladovění se morálka mužů značně zhoršila. Kvůli ztrátě hmotnosti přišli o sílu, vytrvalost a klesla jim tělesná teplota. A co se týče sexuálních tužeb... ty byly na bodu mrazu.
Psycholog Josef Brožek na obálce časopisu Time
Hlad vyvolal v mužích posedlost jídlem. Doslova o něm snili. Každý příděl pokrmu si vychutnávali, jako kdyby šlo o vrchol kulinářského umění. Hladovění v nich vyvolávalo depresi, únavu, podrážděnost a apatii. Pro některé muže se kvůli tomu stal pokus příliš obtížný a museli se vzdát další účasti. Ti, kteří vytrvali, se později objevili i na stránkách časopisu Life.
Experiment oficiálně skončil v říjnu roku 1945. Závěr byl jasný - vše je o kaloriích. Z hladovění se lze vzpamatovat jen pořádným jídlem. V roce 1950 publikoval Josef Brožek, spolu s dalšími kolegy, dvousvazkový soubor textů Biologie lidského hladovění, který je dodnes považován za přelomové dílo. V roce 1961 se rovněž objevil na obálce magazínu Time, a to nejen kvůli studii o hladu, ale rovněž díky popularizaci středomořské stravy a indexu tělesné hmotnosti.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Minnesota Starvation Experiment
Apa.org: The Psychology of hunger
Phil.muni.cz: Josef Brožek