Zoologické zahrady zažívají nebývalý zájem návštěvníků, někde dokonce kolabuje doprava, jiné zase hlásí, že k nim proudí mnohem více milovníků zvířat nežli před covidem. Mezi hvězdy, které lákají do zoo nejvíc, bezesporu patří hroši. S těmito tlustokožci však není radno si zahrávat. Ne nadarmo se označují za nedrsnější zvířata Afriky...
Hroši patří mezi velké sudokopytníky, kteří jsou zcela adaptováni k životu ve vodním prostředí. Donedávna byla za jejich příbuzné považována prasata. Nové studie však ukázaly, že mají mnohem blíže ke kytovcům. Dospělý samec může měřit až 360 centimetrů a vážit okolo tří tun. Samičky bývají menší o třetinu.
Hroch zabiják
Hroch se na první pohled jeví jako neohrabané zvíře, které se celý den jen líně převaluje ve vodě, jenomže opak je pravdou. Za prvé je silně teritoriální, takže opravdu nesnáší, když mu někdo vstoupí na jeho píseček. To pak začne skutečné peklo. Útočí na lodě i nebohá žíznivá zvířata, která se jen chtějí svlažit na břehu. Od hrocha by se mohli učit i samotní Američané. Nikdo nechrání „svůj” majetek tak, jako tento tlustokožec.
Existuje však ještě jedna věc, která ho rozlítí ještě víc než nedbání zákazu vstupu na soukromý pozemek. Zkuste jej vyrušit, když má zrovna siestu. To na vás bez varování vystartuje. A nutno dodat, že na souši dosahuje rychlosti až třicet kilometrů za hodinu. Dle webu zoommagazin.iprima.cz hroši ročně zabijí až 2900 lidí (lvi přitom pouhou dvacítku). Jsou ale agresivní i mezi sebou. Nejhorší jsou dominantní samci, kteří neváhají zabít i mláďata. Občas také dochází ke kanibalismu. Jsou schopni zkonzumovat mršiny svých druhů, které připravili o život krokodýli.
Polygamie i brutální bitky
Přestože dochází mezi samci k častým bitkám, během páření se z vůdčího hrocha stává vyznavač polygamie. Je velkorysý a umožní i svým kolegům, aby si takříkajíc vrzli. To je pak bojový ryk na několik hodin vystřídán vášnivým chrochtáním.
Hrošice jsou březí zhruba 240 dní. Mládě se rodí přímo ve vodě a ihned vyplouvá k hladině, aby se nadechlo. Matka své mládě chrání zpravidla po dobu dvou let, tedy do dalšího porodu. Dospělý jedinec se v zajetí dožívá okolo 55 let, v přírodě to je samozřejmě o něco méně. Nejstarší hroch se dožil 61 let, šlo o samici ze zoologické zahrady v americké Indianě.
Přirození nepřátelé
I toto vraždící monstrum připomínající rozjetý náklaďák má své přirozené nepřátele. Na dospělé jedince si troufnou lvi a krokodýli. Mláďata zase loví hyeny a levharti, ti ale spíše výjimečně. Jak již bylo uvedeno výše, samci někdy likvidují i vlastní druh. V tom případě se ale musí nejprve vypořádat s matkou, která svého potomka brání zuby nehty.
Kde můžete vidět hrocha?
V Moravskoslezském kraji bychom narazili na hrocha v ostravské zoo. Je součástí expozice Tanganika. Od roku 2004 se dokonce stal erbovním zvířetem zoologické zahrady. V zadní části pavilonu je také k dispozici nainstalovaná kostra hrocha, která by měla být jediná svého druhu v České republice.
Majestátní zvíře mohou obdivovat i obyvatelé hlavního města. Pavilon hrochů pražské zoo prošel minulý rok rozsáhlou rekonstrukcí čističky vod. Návštěvníci mohou zvířata pozorovat i pod hladinou. První obojživelník se v pražské zoo objevil v roce 1933 a doposud zde bylo úspěšně odchováno 11 mláďat.
Zdroje informací:
Nationalgeographic.com: Hippopotamus
Wikipedia.org: Hippopotamus
Oficiální stránky ostravské a pražské zoo