12. ledna roku 1876 přišel na svět Jack London, tedy muž, na něhož vzpomínáme dodnes – zvláště pak lidé dobrodružnější povahy. Právě ti mohou hledat v knihách tohoto světoznámého spisovatele to, co sami většinou nikdy neprožijí. Jaký ale byl Jack London ve skutečnosti a jaký byl osud jeho vysněného Vlčího domu?
Když se řekne spisovatel, vybavíme si patrně člověka sedícího za stolem v místnosti plné knih, který si své příběhy pravděpodobně vymýšlí. To ale rozhodně nebyl styl Jacka Londona, jehož vlastní jméno bylo John Griffith Chaney, ale to si ze školy pamatuje jen málokdo. Jack měl od dětství dobrodružnou povahu, a jakmile mu to věk dovolil, vydal se na moře a za zlatem. Ani to nestačilo – vydal se po Spojených státech jako tulák, lovil ústřice jako pirát. A přitom miloval a četl dobrodružnou literaturu, jako by neměl i bez toho život dostatečně pestrý. Když se ale později rozhodl pro vlastní tvorbu, měl dost vlastních zkušeností ze všech koutů Států i z různých životních etap, že nemáme problém jeho příběhům bez zaváhání věřit.
Zlato nenašel, ale zbohatl stejně
I když se v době zlaté horečky jako tisíce podobných dobrodruhů snažil hledat zlato na Aljašce, domů si ho nedovezl. Svým způsobem ale na svém „výletu” mezi zlatokopy nakonec přece jen zbohatl. Jeho romány, v nichž popisuje jak drsnou a nehostinnou krajinu, tak i příběhy lidí plných naděje i zklamání, mu přinesly ohromný úspěch a bohatství. Stal se jedním z nejlépe placených spisovatelů té doby a svých peněz si uměl užívat.
Na vlastní jachtě kolem světa
Ačkoliv žil na vlastním ranči v Kalifornii a z peněz, které mu vynesl prodej jeho knih, si mohl pořídit i jachtu, na které (jak jinak) objel svět, stále nebyl spokojený. Jeho dobrodružná povaha mu to snad ani nemohla dovolit. A tak propadal alkoholu a postupně se začaly objevovat i finanční problémy. Ačkoliv jej alkoholismus pomalu zabíjel, dokázal literárně zpracovat i tyto svoje zkušenosti, a román Démon alkohol mu tak opět pomohl k penězům.
Vysněný Vlčí dům
I když byl Jack London svým založením dobrodruh, toužil po zázemí a domě, který si vysnil. Svůj „Vlčí dům” popsal již v roce 1906 v jedné ze svých povídek. Popsal jej jako stavbu, v níž se snoubí užitek a krása, jako dům poctivý ve stavbě, materiálu i vzhledu. Dům měl mít moderní koupelny, prostorné, skvostné a nádherně, ale účelně vybavené pokoje pro jeho obyvatele a příjemné místnosti pro služebnictvo, měl se dát snadno větrat a také udržovat v čistotě a perfektním stavu. Samozřejmostí pak měl být dostatek krbů, které by jej pomáhaly celý vytopit. Pobyt na Aljašce Londona patrně naučil pamatovat na teplo v zimě. Podle jeho předpokladů by stavba takového domu mohla trvat přibližně deset let.
Šel za svým snem
Nebyl by to Jack London, kdyby se nepustil do realizace svého snu. V roce 1905 proto koupil v údolí Sonoma rozlehlý pozemek, který byl zčásti obhospodařovávaný a z části zalesněný. A mohlo se začít. London oslovil architekta Alberta Farra, který se staral o rozvoj San Franciska. Nikdo méně známý nemohl být pro takový záměr dobrý. Brzy vznikl projekt monumentálního domu, jehož obývací pokoj o dvou podlažích měl bezmála sto metrů čtverečních a knihovna přes sedmdesát metrů čtverečních. Celý dům pak byl rozdělen na šestadvacet pokojů. Jack London skutečně nebyl žádný troškař… Vždyť už tehdy měl být v domě i centrální vysavač, elektrické osvětlení a prádelna s nejmodernějších vybavením či vinný slípek. Hlavně ale mělo jít o dům, který by odolal jakémukoliv zemětřesení.
Všechny naděje zničil oheň
Samotnou stavbu svěřil London italskému kameníkovi Natalemu Forninu a dozor nad veškerými pracemi svojí starší sestře Elize. Všechno šlo podle plánů, jen s jedním nikdo nepočítal. Těsně před dokončením domu, když London už možná balil kufry a připravoval se na stěhování do nového sídla, vzplál 22. srpna 1913 v domě oheň. I když mohutné zdi zůstaly stát, celý vnitřek domu byl zničen, střecha se zhroutila a Londonův sen byl zmařen. Jak později napsala jeho manželka, zničení Vlčího domu v Jackovi něco zabilo a on nikdy až do své smrti nepřestal cítit tragický vnitřní pocit ztráty.
Odhodlání bylo, síly ne
I když se Jack Lonodn rozhodl svůj sen dokončit stůj, co stůj a stavbu opravit, finanční problémy, do kterých se vinou požáru dostal, a brzy na to i zdravotní problémy mu to už neumožnily. Z Vlčího domu, který se nikdy nestal domovem jednoho z nejznámějších světových spisovatelů, zbyly jen ruiny, které ale na svém místě stojí dodnes.