Poskok Adolfa Eichmanna a jeho „nejlepší muž“ s přezdívkou krvavý pes byl zatvrzelým nacistou až do konce svého života. O Židech vždy hovořil s velkou nenávistí. Ne nadarmo ho lovec nacistů Simon Wiesenthal v roce 1992 označil za nejhoršího z dosud žijících válečných zločinců.
Alois Brunner se narodil 8. dubna 1912 v rakouské obci Nádkút. Byl to válečný zločinec a asistent nechvalně známého Adolfa Eichmanna. Připisuje se mu přímá zodpovědnost za deportaci víc než 130 000 Židů do koncentračních táborů. Podílel se také na vyhlazovacích akcích ve Vídni či na Slovensku. K trestu smrti za své zločiny byl odsouzen v nepřítomnosti, spravedlnosti bohužel úspěšně unikal po celý život.
Posedlost zabíjením
Do nacistické strany vstoupil Brunner v 19 letech a již tehdy byl doslova posedlý vyvražděním Židů. V roce 1933 vstoupil do rakouské legie, a když se po anšlusu Rakouska vrátil zpět domů, ihned nastoupil do Ústředny pro židovské vystěhovalectví, kterou založil Adolf Eichmann. Konečně se mu splnil jeho sen.
Není divu, že stoupal po kariérním žebříčku závratnou rychlostí. V roce 1942 hrdě hlásil do Berlína, že je rakouská metropole zbavena všech Židů. Posílal je na smrt do vyhlazovacích táborů. Zřejmě za „odměnu” získal místo v Eichmannově referátu, kde do plynových komor poslal přes padesát tisíc berlínských Židů. O něco později nechal v Soluni zabít další desítky tisíc lidí. A povýšil. Jakožto velitel internačního tábora Drancy v Paříži a později v slovenské Seredi měl na rukou krev skoro čtyřiceti tisíc obětí.
Konexe na vysokých místech
Zatímco jiní nacisté trestu neušli, Brunnerovi se vedlo lépe. Pomohly mu k tomu konexe na vysokých místech. Schovat se před zákonem mu umožnil generál Reinhard Gehlen, který po válce převlékl kabát a stal se šéfem západoněmecké zpravodajské služby. A pomocnou ruku podal i bývalý esesák Rudolf Vogel, jenž se poté stal poslancem CDU.
Krvavý pes zvolil jako své útočiště Sýrii, což neuniklo pozornosti Mosadu. Jeho agenti zjistili, že začal pracovat pro jeden německý pivovar a později se stal poradcem syrské zpravodajské služby. Prý se měl spřátelit i s prezidentem Háfizem al-Asadem. Izraelští agenti tak začali přemýšlet, jak by mohli nacistického zločince zlikvidovat na dálku. Poslali mu několik dopisních bomb, Brunner však přišel „jen“ o oko a prsty na levé ruce.
Brunner ničeho nelitoval
V roce 1985 poskytl Brunner časopisu Bunte rozhovor, ve kterém řekl: „Židé si zasluhovali zemřít. Kdybych mohl, udělal bych to znovu. Jediné, co mi vadí, je, že v Evropě ještě Židé stále žijí.” O dva roky později pronesl v interview pro rakouský list Kronen Zeitung něco podobného: „Buďte rádi, že jsem vyčistil krásnou Vídeň od Židů.”
Podrobnosti o smrti Aloise Brunnera nejsou známé, ale podle Centra Simona Wiesenthala měl zemřít v roce 2010 v Sýrii. Pozemské spravedlnosti se mu dařilo vyhýbat nesmírně dlouho, dožil se 99 let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Alois Brunner
Česká televize: Alois Brunner