Inspektor Brůžek nebo jeden z hlavních hrdinů oblíbeného seriálu Návštěvníci. Řeč je o herci Josefu Bláhovi, který byl nejen všestranný umělec, ale především velký a úspěšný svůdník žen.
Josef Bláha proslul jižanským temperamentem, který zdědil po své mamince. Jen málokdo totiž ví, že oblíbený herec se narodil 9. 6. 1924 ve Slovinsku českému otci, který tam dělal lesního inženýra, a mamince, která byla napůl Slovinka a napůl Italka. Ve Slovinsku tak herec žil až do svých jedenácti let. Pak se rodina přestěhovala do otcova rodného Písku. Mladý Josef ale dlouho bojoval s češtinou, protože neuměl ani slovo. Velký problém mu dělalo hlavně vyslovování souhlásky „ř“, jak o tom později velmi často s humorem sobě vlastním mluvil.
Ochotník, lékárník, komunista naoko
V Písku nastoupil budoucí herec do měšťanky. Konečně se naučil česky a byl i výborný sportovec. Pravidelně vyhrával atletická klání a hrál i hokej. Po roce se rodina přestěhovala do Prahy, kde mladému Josefovi učarovalo divadlo a pravidelně ochotničil. Chtěl studovat herectví, nastoupil na konzervatoř, ale plány mu překazila válka. Bláha měl být totálně nasazený. Naštěstí pomohl otcův přítel lékař a budoucí herec se tak práci v Německu vyhnul. Nicméně za války vystřídal několik zaměstnání, pracoval v lékárně, dělal pikolíka v hotelu nebo skládal brambory.
Vysněnou DAMU vystudoval na popud Ladislava Peška až po válce. V té době ovšem v Československu přituhovalo, k moci se dostali komunisté. Bláha byl nucený jako mladý nadějný herec vstoupit do KSČ. „Lákavou“ nabídku sice několikrát odmítl a snažil se se svým jižanským temperamentem oponovat, nakonec však podlehl tlaku doby a stal se komunistou. Ovšem ne ledajakým. „Josífek byl komunista leda naoko. Ze soudruhů si dělal jen legraci. Často jim vysvětloval, že na rande ztratil rudou knížku. Za tento čin byl ke své velké radosti nakonec ze strany vyloučen. Teprve později se nám, svým kamarádům, přiznal, že stranickou legitimaci má hozenou v šuplíku a dělal to schválně, aby ho vyrazili,“ vzpomínala později na hercovu hru s rudými bratry jeho kamarádka Jiřina Jirásková.
První role, svatba a milenka na plný úvazek
V roce 1947 byl pro mladého Josefa přelomový. Dostal první epizodní roli v husitském filmu Jan Roháč z Dubé. Po boku Miloše Kopeckého hrál vzbouřeného studenta. Téhož roku na ochotnickém hostování v Rakovníku poznal svou celoživotní lásku a oporu, manželku Bohumilu přezdívanou Luša. Ta mu dlouhá léta stála po boku, poskytovala mu zázemí, a především mu tolerovala paralelní vztah s Vlastou Valentovou. Herec tak dlouhá léta žil v podstatě ve dvou domácnostech. Obě ženy o sobě věděly, ale zřejmě se se situací vyrovnaly jako opravdové dámy.
Bohumilu si Josef Bláha vzal na Štědrý den 1949, o rok později se jim narodil syn Pavel a o pět let později pak druhý syn Jiří. Celou dobu manželství Josef Bláha svou ženu podváděl, a to nejen se svou oficiální milenkou Vlastou Valentovou. Jeho postelí prošly zástupy hereček, svedl dokonce i Ivu Janžurovou. Leckdo by se mohl pozastavit nad tím, že herec nebyl vyložený krasavec, ale ti, co ho znali, se shodují, že měl neuvěřitelné charisma, uměl se chovat, byl chytrý a vtipný a na ženy působil doslova jako magnet.
Divadlo, film a rychlá auta
V padesátých letech herec krátce hostoval v divadle v Hradci Králové, než natrvalo zakotvil v Divadle Na Vinohradech. Za svou čtyřicet let dlouhou kariéru ztvárnil na jevišti i ve filmu více než 140 postav. V divadle ho čekaly spíše charakterní role, svůj talent ale naplno rozvinul ve filmu. Jako herce je těžké ho zaškatulkovat, hrál totiž nejrůznější podivíny, vynikající byl v komediích, ale uměl zahrát i vážné postavy, jako byl například noblesní Achiles Nerudný v dnes už staré seriálové klasice Byl jednou jeden dům z roku 1975.
V soukromí si kromě žen k tělu příliš lidi nepouštěl. Jeho největším kamarádem byl Vlastimil Brodský. S tím vyrážel na dlouhé tahy noční Prahou a zkoušel ho zasvětit i do své druhé velké vášně, kterou byla rychlá auta. Fascinovala ho rychlá jízda a je pravdou, že za svůj život nashromáždil hezkou sbírku aut.
S postupem věku se však dostavily zdravotní potíže, které zaháněl alkoholem. Proslýchá se, že v Praze neexistuje vinárna či hospoda, kde by Josef Bláha nestrávil alespoň jeden bujarý večírek. Jak stárl, přestal hrát na divadle i ve filmu. Naposledy stál před kamerou při natáčení filmu Poklad rytíře Miloty z roku 1989. Derniéru na divadle odehrál pak v červnu 1994 ve hře Faust a Markétka.