Pověst o hliněném obrovi, který tupě plní jakékoli rozkazy, jež jsou napsány na kusu papírku a vloženy do jeho úst, se stala nedílnou součástí naší historie. Otázkou však zůstává, zda bylo skutečně možné, aby Rabi Löw dokázal něco takového stvořit. V minulosti se uspořádalo nejedno pátrání po tomto bájném stvoření. Našlo se něco?
Jehuda Liva ben Becalel alias Rabi Löw byl židovský rabín, učenec a dle legendy i stvořitel Golema. Rabiho život je opředen mnoha tajemstvími a historkami, nicméně je pravdou, že se vždy snažil vyhýbat dobovým konvencím. Ke svým žákům nepřistupoval dle oficiálních osnov, ale hleděl na jejich individuální potřeby. Jedna spekulace praví, že se jeho způsobem výuky inspiroval i Jan Amos Komenský.
Golem jako ochránce
Slovo „golem“ lze z hebrejštiny přeložit jako „nedokonalost“, a tím právě onen hliněný, a tolik diskutovaný, obr byl. Rabi ho měl koncem šestnáctého století stvořit proto, aby uchránil židovské ghetto před útoky křesťanů. Toto stvoření se uvádělo do „provozu“ pomocí šému, což byl kousek pergamenu, na němž byla napsána magická slova. V kabale bychom totiž našli tezi, že Boží akt stvoření lze zopakovat pomocí správné kombinace jeho jména.
Golem se však po čase začal vymykat kontrole. Kvůli vážné nemoci dcery totiž Rabi zapomněl z tvora vyndat šém. Zůstal tedy živý, ale zároveň nevěděl, co má dělat. Dlouhé chvíle si tak začal krátit demolováním učencova domu. Když se to rabín dozvěděl, vrátil se ze synagogy a šém z Golema vyňal. Jenomže to bylo zrovna v průběhu židovského svátku, takže se hromotluk rozpadl na prach. V 18. století se však objevila informace, že by měl být golem uložen na půdě Staronové synagogy. Od té doby bylo toto místo zapovězené. Dva lidé se tam však dokázali dostat. Jak dopadli?
Kisch a Mackerle
Jako první dostal povolení pátrat po pražském Golemovi novinář Egon Erwin Kisch. Když vstoupil na půdu Staronové synagogy, našel tam sbírku vskutku bizarních věcí. Starou komínovou rouru, mrtvolu ptáka, houby na trámech a na jedné kládě zavěšeného netopýra. Avšak po Golemovi jako by se slehla zem. Kisch však pátral dál. Stvoření měli ukrást tři muži, kteří jej pak odnesli do sklepa v ulici Elišky Krásnohorské. Zde stopa končila.
Druhým, a zároveň posledním, badatelem byl Ivan Mackerle, který o svém výzkumu také napsal knihu. Jeho dílo patří mezi nejobsáhlejší evropskou studii tohoto typu. Nicméně ani jemu se nepodaří golema najít. Nabízí se tak teorie, zda to nebyl ve skutečnosti člověk? Bylo by něco takového možné?
Člověk, nebo robot?
Pro většinu lidí je golem nadpřirozená bytost stvořená ze čtyř živlů – ohně, vzduchu, vody a země. Existují však ještě dvě odlišné verze. Někteří skeptici poukazují na to, že mohlo jít o nějaký druh stroje, potažmo robota. Takového pomocníka si měl postavit i mudrc Ibn Gabriel, a to již v jedenáctém století. Kvůli tomu byl podezřelý z čarodějnictví. Když ale svého pomocníka rozebral na části, prokázal, že jde jen o pouhý lidský výtvor.
Golemovo nevyzpytatelné chování je také ale podobné duševně nemocným lidem, kteří se mnohdy vyznačují násilným chováním. Navíc během záchvatů dokážou vyvinout obrovskou sílu. Když nastoupí letargie, dokážou prostát anebo prosedět celé hodiny. Lékař Jiří Hovorka také uvedl, že vzhledově by odpovídal obr osobě s Downovým syndromem. Přesto je takový jedinec vlídný a rád pomáhá. Neměl nakonec rabín takového sluhu?
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Rabi Löw, Golem
Tajemství pražského Golema, Ivan Mackerle