Issei Sagawa měl sen - chtěl pozřít ženu. Když se mu to povedlo uskutečnit, dostal sice přísný trest, ale v Japonsku se stal obrovskou celebritou. Jak je to možné?
Issei Sagawa se narodil 26. dubna 1949 v Japonsku. Nedonošený a vzrůstem malý muž zavraždil 11. června 1981 ve Francii holandskou studentku Renée Hartevelt, jejíž tělo poté brutálně zmrzačil a částečně snědl. Po vydání do rodné země se stal slavným.
Podivný sen
Issei Sagawa tvrdí, že jeho posedlost lidským masem vznikla na základě snu z dětství. Jedné noci se mu zdálo, že se, spolu se svým bratrem, vaří v obrovském hrnci. Od té doby si to chtěl vyzkoušet, ne však jako potrava, ale v roli „kuchaře”. Divný sen však nebyl jediným důvodem jeho zvrhlých choutek.
Kvůli malému vzrůstu (144,8 cm) a velmi hubené postavě se začal podceňovat. Připadal si pro své okolí neatraktivní. Ke kanibalismu se uchýlil také kvůli tomu, že chtěl absorbovat krásu a energii dokonalé ženy. Ideál však u něj nepředstavovaly Japonky, ale evropské typy s blond vlasy. Své zvrácené potřeby dokázal udržet na uzdě až do univerzitních studií.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Studentka Renée
Poprvé se pokusil splnit si své sny na soukromé tokijské univerzitě Wako, kde ho zaujala blonďatá Němka. Jednou v noci se vloupal do jejího bytu, a jelikož neměl dopředu připravený žádný plán, začal se rozhlížet kolem sebe a hledat, čím by ženu zabil. Padl mu do oka deštník, jenže tu chvíli se oběť probudila a začala křičet. Sagawa zpanikařil a utekl. Policie ho však záhy dopadla a protože o svých kanibalských choutkách neřekl ani slovo, vyslechl si „jen" obvinění z pokusu o znásilnění. Jeho otec Akira Sagawa se s ženou vyrovnal finančně a všechno bylo zahlazeno.
V roce 1981 začal Issei studovat na pařížskou Sorbonnu. V rozhovoru pro magazín Vice říká, že si téměř každý večer vodil do bytu prostitutku, ale nikdy to s ní nedokázal dotáhnout do konce. Tím je samozřejmě myšlena vražda. Brzo se ale seznámil s pětadvacetiletou blonďatou holandskou studentkou Renée Hartevelt, která byla vyšší o 34 centimetrů. Byl z ní tak poblázněný, že chtěl za každou cenu získat její pozornost. A k tomu mu dopomohly otcovy peníze. Issei si Renée najal jako soukromou lektorku němčiny a platil ji velmi štědře. Časem se mezi nimi vytvořilo přátelství, zval dívku na umělecké výstavy i večeře. Jakmile chtěl ale Sagawa postoupit na „vyšší metu”, Renée ho odmítla. Rozhodl se tak již na nic nečekat a začít jednat.
Jen si kousnout
Pod záminkou toho, že se chce naučit číst plynně jednu německou báseň, pozval Renée do svého bytu. Tam dívku nechal předčítat a po chvíli ji střelil puškou do zadní části krku. Šokovaný vrah ihned omdlel. Když po několika minutách nabyl znovu vědomí, přemýšlel, že zavolá policii a udá se. Touha splnit si celoživotní sen však byla silnější. Renée s velkým potěšením svlékl (věděl, že jako mrtvá mu už nikdy neřekne ne), odřízl jí kousek bradavky a špičku nosu. Ve dvaatřiceti letech mohl konečně ochutnat lidské maso. To mu ale nestačilo, chtěl si do ní kousnout pořádně.
Vybral si hýždě. Nakonec ale zjistil, že bude muset znovu použít nůž. Fascinován barvou lidského tuku, prořezal se až ke svalu, kousek si ukrojil a ochutnal. Po dalších snědených částech dívčina těla a bezpočtu pořízených fotek, začal mrtvolu dlouhé hodiny prznit. Poslouchal u toho záznam přednesu německé básně, který stihl nahrát, než Renée zastřelil.
Je to blázen
Další den ráno se chtěl Sagawa těla zbavit. Rozsekal jej na několik částí a nacpal do dvou kufrů. Pak si zavolal taxík. Chtěl se nechat odvézt k nejbližšímu jezeru, kde by se zavazadel zbavil. Když však zjistil, že na něho lidé civí, tedy hlavně na jeho krvavé kufry, praštil s nimi o zem a utekl zpět do bytu. O dva dny později si pro něj přišla policie. Rychle se přiznal a soudce rozhodl, že Sagawa není příčetný a bude převezen do léčebny Paul Guirard. Opět však zasáhl vrahův otec. Nechal ho, díky svým konexím na vysokých místech, převést zpět do Japonska. Než se tak stalo, Francouzi ho uznali neschopným řádného soudu a všechna obvinění stáhli.
Jenomže bez toho ho nemohli soudit ani v Japonsku. Patnáct měsíců si ještě pobyl na jedné z tamních psychiatrií a pak byl opět volný jako pták. A stala se z něj celebrita. Velmi rád líčí okolnosti svého zločinu různým médiím, vydal také několik knih o restauracích. Stále také sní o tom, že se do někoho znovu zakousne. „Tuhle jsem viděl na nádraží ženu s pěkným pozadím, nejlépe by bylo nakrájet její maso na velmi tenké plátky,” uvedl japonský zvrhlík bezostyšně pro magazín Vice. Vedle fantazírovaní a psaní se ujal také jako umělec, maloval ženské akty.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Issei Sagawa
Filmdaily.com: Is Issei Sagawa the most terrifying cannibal killer of all time?
Vice.com: Who's Hungry?