Vyhlazení Ležáků přišlo na řadu dva týdny po událostech v obci Lidice. I tentokrát měli nacisté v plánu absolutní likvidaci. Jak to celé probíhalo? A jak na tuto tragédii vzpomínala učitelka jednoho ležáckého dítěte?
Osadu Ležáky na Chrudimsku tvořilo osm domů, které se nacházely na pravém břehu říčky Ležák. Němci zavraždili její obyvatele v rámci takzvané heydrichiády, tedy odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Důvodem bylo ukrývání vysílačky Libuše parašutistické skupiny Silver A.
Gestapo v Ležácích
Věci se daly do pohybu 24. června 1942 ráno, kdy z pardubické služebny gestapa vyjela kolona aut. Starostové okolních Luk a Miřetic museli Němcům poskytnout policejní přihlášky ležáckých obyvatel, včetně dokumentů o majetku a stavu dobytka. Okolo půl jedné byla osada obklíčena. Nikdo nesměl dovnitř ani ven.
Pak se, dle přihlášek, začali dohledávat všichni obyvatelé. Kdo byl mimo osadu, pro toho si dojela eskorta. O čtyři hodiny později bylo 47 žen, mužů a dětí dovezeno do pardubického zámečku. Jejich domy byly vypleněny a podpáleny. Záře z vysokých plamenů byla vidět celou noc.
Vzpomínky na dítě z Ležáků
Jedno z mrazivých svědectví o těchto událostech vypověděla Paměti národa bývalá učitelka Ludmila Severinová (1916-2019). Do školy v blízkém Skuteči přijela motorka se sajdkárou. Sesedl z ní esesák, který si to namířil do ředitelny. Hledal Marii Hrdou, žačku paní Severinové. Holčička si musela sbalit tašku a odjet s vojákem. Ten jen vypsal stvrzenku, že ji přebírá...
Nikdo z učitelů tomu nemohl uvěřit. O čem by asi tak mohla vědět dvanáctiletá Mařenka? Spolužákům jen řekla, že je u nich v Ležácích nějaký cizí člověk. Už ji nikdy neviděli. „Nebyla ani na společné třídní fotografii. Mařenka jezdila do školy na kole, to tam zůstalo a bylo ve škole ještě dlouho, než si na něj vzpomněli a přijeli si pro něj,“ vzpomínala Severinová. Mariini rodiče byli zastřeleni a ona sama zřejmě zemřela o několik dní později ve zplynovacím voze. O život tehdy přišlo dalších deset dětí z Ležáků...
Dospělé z Ležáků popravili, děti šly do plynu
Ještě 24. června 1942 popravili nacisté na pardubickém zámečku 34 obyvatel Ležáků. Dalších sedm, spolu se spolupracovníky parašutistů, připravili o život následující den. Třináct dětí odvezli v noci do Prahy. Na poněmčení vybrali jen dvě sestry, Jarmilu a Marii Šťulíkovy. Jarmila se dostala do rodiny zemědělského inženýra Rudolfa Paetla. Marii zase umístili do rodiny úředníka v Poznani. Jejích maminka zemřela v listopadu téhož roku v Osvětimi.
Zbylých jedenáct dětí, včetně Marie Hrdé, zemřelo v plynovém voze v polském Chelmnu. Potkal je stejný osud jako 81 lidických dětí. Gerbhard Clages, velitel útoku na Ležáky, byl odměněn povýšením na SS-hauptsturmführera.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Ležáky
Deník.cz: Běsnění nacistů přežily jen dvě holčičky. Od vyhlazení Ležáků uplynulo 80 let