Mary Lumpkin byla otrokyně a tudíž to v životě vůbec neměla lehké. Nejenže musela svému otrokáři rodit jedno dítě za druhým, ještě ji navíc nutil, aby mu pomáhala řídit vězení pro otroky. Po své smrti jí však zanechal všechen majetek a Mary byla rozhodnutá, že s ním naloží úplně jinak.
Před občanskou válkou a během ní se do vězení zavírali muži, ženy i děti. Jednoduše každý, kdo se pokusil o útěk. Robert Lumpkin, kterému patřila i Mary, byl k vězňům obzvláště krutý.
Kdo byla Mary Lumpkin?
O raném životě Mary Lumpkin toho není příliš známo, ale dle Smithsonian Magazine se měla narodit v roce 1832. Její pleť prý byla téměř bílá, je tedy možné, že je výsledkem styku otrokyně a otrokáře. Robert Lumpkin ji koupil někdy ve třicátých či čtyřicátých letech devatenáctého století. Tehdy byla ještě malé dítě. Ve třinácti letech však už Lumpkinovi, který byl o 27 let starší, porodila první dítě.
Později koupil nemovitost v oblasti Shockoe Bottom v Richmondu, kterou přetvořil na vězení pro uprchlé otroky. Záhy se z toho stal jeden z nejkrutějších žalářů na jihu. Mary mezitím porodila další děti, naléhala však na svého majitele, aby zůstaly svobodné. Kupodivu s tím souhlasil, dokonce je poslal do školy v Massachusetts.
Život ve vězení pro otroky
Existuje několik dokumentů, v nichž si vězni vzpomínají na Mary. Třeba budoucí reverend Newman, kterého dozorci pravidelně bičovali. Mary se smutně dívala na jeho zjizvená záda a litovala ho se slovy “ubohé dítě”.
Dalším vězněm byl Anthony Burns, který trávil celé dny ve velmi malé cele. Byl neustále spoutaný a jen jednou týdně dostal vědro s čerstvou vodou. Totéž platilo o jídle. Jelikož si nedokázal ani pořádně ulevit, zemřel v pouhých 28 letech. Během jeho věznění mu měla Mary přinést Bibli a zpěvník, aby mu alespoň trochu zlepšila náladu. Ač měla jen velmi málo možností, snažila se vězňům pomáhat ze všech sil.
Jak se vězení změnilo na vzdělávací ústav
Když Robert Lumpkin v roce 1866 zemřel, žila Mary se svými dětmi v Pensylvánii. Po vypuknutí občanské války se tam odstěhovali, aby nebyli zajati a prodáni do otroctví. Přízrak děsivého vězení se však za ní táhl i tam. Po zesnulém Robertovi totiž získala i tuto nemovitost. Nechtěla s ní ale mít nic společného, takže ji pronajala. Pak se zde začaly pořádat semináře pro propuštěné otroky.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Cely se proměnily v učebny, kde mohli černoši získat své první oficiální vzdělání na Richmondské teologické škole pro svobodné lidi. O pár let později však bylo nutné najít větší prostory. Mary teď svou nemovitost prodala, přičemž prostory bývalého vězení byly v roce 1876 oficiálně zdemolovány. Postupem času se z teologické školy stala jedna z nejstarších vysokých škol pro afroamerické obyvatelstvo. Mary zemřela v roce 1905 ve věku 73 let.
Zdroje informací:
Smithsonianmag.com: The enslaved woman who liberated a slave jail and transformed it into an HBCU
Allthatsinteresting.com: How Mary Lumpkin, the formerly enslaved woman who liberated a slave jail and turned it into an HBCU