Mršiny, výkaly a špinavé kanály. Tak vypadal život skvěle placeného kata, když zrovna nestínal hlavy

Potomek katovské rodiny, protože toto povolání nikdo nechtěl dělat dobrovolně a bylo obvykle předáváno z otce na syna, se stal vyděděncem od samotného narození. Jeho jméno se uvádělo až na poslední stránku matriky. Domov mohl mít pouze na okraji města, nesměl chodit do kostela a zpravidla se ho stranili všichni, kdo nežili v podřadné společnosti. Pohřben byl u hřbitovní zdi, vedle kriminálníků a sebevrahů. Přesto byly jeho služby velmi žádané, musel dobře znát svůj obor a vzdělávat se.

Mohlo by Vás zajímat:

Kat Jan Mydlář: Popravy mu vynesly nemalé jmění. Stal se z něj vážený obyvatel Prahy

Ras i čistič odpadků

Pokud se kat dostal do velkého města, bylo velmi pravděpodobné, že nemusel řešit žádné vedlejšáky. Měl sice práce dost, zato byl na něho vyvíjen velký tlak. Přihlížející dav chtěl divadlo, ale ne příliš drsné. Pokud se popravčímu někdy situace vymkla z rukou a nedokázal odsouzence popravit tak, jak měl, stal se obětí lynče rozzuřených lidí.

Kat na malém městě měl sice klid, ale zase poměrně málo práce. Aby se uživil, musel přijmout „brigády”, ale takové, které nikdo nechtěl dělat. Třeba povolání rasa, což obnášelo odchyt zatoulaných psů a odklízení tlejících mršin. Pokud to čirou náhodou již někdo dělal, nabízela se ještě jedna možnost – čistit kanály a hradní příkopy plné odpadků a výkalů.

Mohlo by Vás zajímat:

Brutální čínská poprava ling-čch’: Kat odřezával z odsouzeného kousky masa celé tři dny

Katem na vlastní náklady

Aby toho nebylo málo, musel si kat většinu pomůcek obstarat ve své režii. Koně, kterým táhl vězně na popraviště, a také všechny mučicí a popravčí nástroje. To zahrnovalo i jejich případné opravy a udržování v provozuschopnosti. Díky pověrám si však mohl kat na tyto náklady vydělat. Jak?

Mohlo by Vás zajímat:

Nejzvrácenější metody mučení ve středověku: Ušlapání slonem i vikingský krvavý orel

Provaz z oběšence i bylinky na prodej

Jestli bylo něco ve středověku takzvaně žhavé zboží, byl to oběšencův provaz. Lidé byli přesvědčeni o tom, že přináší štěstí a bohatství. Kat jej vždy rozstříhal na malé kousky a výhodně prodal. O tento druh jakéhosi amuletu byl totiž obrovský zájem. A když někdo přišel pozdě, mohl si koupit alespoň třísku ze šibenice. Té byly také přisuzovány magické schopnosti. Úplné terno však byla odsouzencova smrt, tedy pokud šlo o panice a pannu.

Popravčí ale uměl pomoci i s různými neduhy. Jeho znalost anatomie z něj dělala poměrně úspěšného mastičkáře. A když navíc bylinky nasbíral za úplňku a pod šibenicí, měl o klientelu postaráno. Jak vidno, jeho řemeslo nebylo pouze o mučení a zabíjení. V podstatě víc lidí zachránil, než popravil...

Mohlo by Vás zajímat:

Malleus maleficarum: Tajemná kniha plná odporných návodů na mučení, o které vypráví film Kladivo na čarodějnice

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Executioner

Livescience: What was it like to be an executioner in the middle ages?