Temná historie Petrových kamenů: Inkvizitoři zde upálili stovku nevinných lidí

Petrovy kameny se nachází v pohoří Hrubý Jeseník v Pradědské hornatině. Je to třetí nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku. Kromě neblahé pověsti je toto místo zajímavé také z botanického hlediska. Přežívají zde relikty z doby ledové, jako jsou lišejníky a mechy, ale také dva endemické druhy, zvonek a lipnice jesenická.

Mohlo by Vás zajímat:

Lom Amerika: Děsivé místo sebevražd i údajný domov ducha šíleného vojáka wermachtu

Kovář Petr

Název Petrovy kameny je opředen tajemstvím, pověsti však mají jednoho společného jmenovatele, a to postavu kováře Petra. Ten měl do skal utéct se svou milou, dcerou správce sovinského panství, jenž nepřál jejich lásce.

Druhý příběh však celý děj obrací naruby. Na onu dívku si měl myslet právě správce panství. Přikázal kováři, aby mu svou dceru přivedl, že si ji vezme za ženu. Dívka jej však nechtěla a v zoufalství utekla na Petrovy kameny, kde skokem ze skály ukončila svůj život. Kovář pak ze msty správce zabil a taktéž utekl do skal. Po zbytek života se v nich ukrýval a pomáhal potřebným z okolí.

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivá Býčí skála: Místo krvavého masakru, kde se prý dodnes ozývá nářek obětí

Inkvizice na Petrových kamenech

S příchodem sedmnáctého století se z Petrových kamenů stala zapovězená oblast. Hlavní vinu na tom nesl inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Ten z tohoto místa udělal shromaždiště všech pekelných sil. Čarodějnice tam měly provádět s démony různé nepřístojnosti a rouhání. Pohybovat se blízko těchto skal znamenalo automaticky obvinění ze spolků s ďáblem...

Během vykonstruovaných procesů, ve kterých šlo hlavně o majetek a osobní pohnutky, přišla o život přibližně stovka lidí. V 17. století se tak v okolí Petrových kamenů nesl vzduchem křik desítek neprávem odsouzených lidí, již skončili po vynuceném doznání na hranici.

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivý velhartický hřbitov: Dějiště temného rituálu i hromadné vraždy

Kladivo na čarodějnice

Temná část šumperské historie inspirovala spisovatele Václava Kaplického k sepsání románu Kladivo na čarodějnice. Kniha vyšla v roce 1963 a o šest let později se dočkala sugestivního filmového zpracování v režii Otakara Vávry.

Zdroje informací:

Wikipedia.cz: Petrovy kameny

Kudyznudy.cz: Petrovy kameny v Jeseníkách

Vyslapy.cz: Petrovy kameny v Jeseníkách, místo s temnou čarodějnickou minulostí

Denik.cz: Petrovy kameny a temná čarodějnická historie

Ceskozemepribehu.cz: Čarodějné kameny

Galerie Petrovy kameny: Lidé se jim kdysi vyhýbali obloukem...

+ 1 fotka + 2 fotky