O starých Egypťanech lze s jistotou říci, že se stravovali mnohem lépe než jiné národy v té době. Řeka Nil jim poskytovala dostatek vody pro dobytek i vláhu pro pěstování plodin. Když byla dobrá sezóna, zvládla egyptská pole nasytit každého člověka v zemi. Navíc zbylo ještě něco na horší časy. Na čem si pochutnávali nejraději?
O stravovacích návycích starých Egypťanů se odborníci nejvíce dozvěděli z nástěnných maleb v hrobkách. Ty zobrazují pěstování, lov zvířat i pestré způsoby přípravy pokrmů - vaření, dušení, pečení, opékání, smažení a grilování. Podívejme se na jejich “denní menu”.
Pivo starých Egypťanů
Většina Egypťanů si dopřávala dva jídla denně. Ráno to byl chléb a pivo. Večeře však byla vydatnější. Zelenina, maso a znovu chléb a pivo. Pokud byla na pořadu dne nějaká oficiální hostina, začínalo se obvykle odpoledne. Svobodní muži a ženy byli od sebe odděleni, každý z nich měl navíc přiděleno místo dle společenského postavení.
O obsluhu se postaraly služebnice, jež mezi hosty kmitaly se džbány vína. Svůdné tanečnice zase měly za úkol pobavit a rozptýlit. Nezapomnělo se však ani na kulturní vložku. Hudebníci přinesli harfy, loutny, bubny a tamburíny.
Co jedli Egypťani?
Jak již bylo uvedeno výše, mezi základní potraviny starých Egypťanů patřil chléb. Hlavním druhem obilniny byl emmer, dnes známý jako farro (špalda). Rozemlít vnitřní části zrn na mouku však byl velmi náročný úkol. Zpravidla jej musely vykonávat ženy. Pro urychlení celého procesu se do mlýnku přidával písek. Mouka se poté smíchala s vodou a droždím. Těsto se pak umístilo do hliněné nádoby, která následně putovala do kamenné pece.
Zelenina a maso ve starém Egyptě
Nejoblíbenější byl česnek a jarní cibulka. Obě plodiny měly i léčebné vlastnosti. Nechyběla ani cibule, pórek, salát, okurky, ředkvičky, tuřín a celer, jenž se používal zejména k dochucení masa. Fazole, hrách a čočka se servírovaly hlavně kvůli velké zásobě proteinů.
Maso konzumovali především bohatí lidé. Šlo o luxusní potravinu. Vepřové, skopové a hovězí, které bylo nejdražší, se podávalo na společenských setkáních, slavnostech a rituálních obřadech. Lovci také občas ulovili jeřába, hrocha či gazelu. Měl-li někdo chuť na něco malého, mohl si poručit myš anebo ježka. Ti se pekli v hliněné krustě. Když žárem pukla, zůstaly bodliny na ní a zvíře se mohlo konzumovat.
Pro chudinu zbyla drůbež, tu si mohli alespoň občas dovolit. Na jídelníčku byly křepelky, holubi, koroptve, labutě, pštrosi a rovněž husy a kachny. Mimochodem, věděli jste, že právě Egypťané začali vodní ptáky krmit násilím? Není jisté, zda to bylo kvůli tučným játrům (foie gras). Vzhledem k tomu, že takto nelidsky krmili i krávy nebo hyeny, šlo jim spíše o tuk. Ten využívali kupříkladu proti vypadávání vlasů.
Ovoce, bylinky a koření ve starém Egyptě
Ovoce, na rozdíl od zeleniny, bylo ryze sezónní potravinou. Na stole byly nejčastěji datle, hrozny a fíky. Fíky byly oblíbené hlavně kvůli vysokému obsahu cukru a bílkovin, hrozny se daly naopak usušit a zakonzervovat jako rozinky. Datle se konzumovaly čerstvé, nebo se používaly ke kvašení vína či jako sladidlo. Kokosové ořechy byly dostupné jen pro nejbohatší osoby. Nejvíce byl však ceněný med. Potíral se s ním chleba a různé druhy koláčů.
K dochucení jídel se používal kmín, kopr, koriandr, hořčice, tymián, majoránka a skořice. Většina koření se však dovážela, obyčejní lidé si tak mohli nechat zajít chuť. Mohl si to zase dovolit pouze ten, kdo měl dostatek financí.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Ancient Egyptian cuisine
Historyhit.com: The Diet of the Nile: What Did the Ancient Egyptians Eat?