Jaké byly životní osudy Veroniky Franco, kurtizány, která se zapsala do dějin Benátek mimo jiné tím, že díky její „přízni“ se francouzský král Jindřich III. rozhodl podepsat dohodu o společném boji proti Turkům?
Staré Benátky byly místem nejen s nevšední atmosférou, která v podstatě přetrvává dodnes, ale byly také místem, kde se děly opravdu zajímavé věci. Pro mnohé se staly bránou do Evropy, pro jiné místem, kde bylo možné najít uplatnění, a to téměř v jakémkoliv oboru. Své o tom věděla také Veronica Franco – básnířka, filantropka, velmi vzdělaná žena, feministka a také kurtizána. Jak to všechno šlo dohromady? Docela dobře.
Vzdělaná kurtizána
Veronica Franco se narodila v roce 1546, a i když jí osud dopřál život dlouhý pouhých 45 let, její jméno i skutky zůstaly zapsány do dějin. Kromě pověsti jedné z nejznámějších benátských kurtizán po ní totiž zbyly i básnické sbírky a další literární díla, která dodnes vypovídají o životě této skupiny žen v období pozdní renesance. Neměly to tam lehké. Město neřesti, jak byly Benátky známé, „zaměstnávalo” tolik kurtizán, že připadala jedna na deset obyvatel.
Inteligence jí nechyběla
Jak mohla kurtizána dosáhnout takového věhlasu? Hlavně proto, že šlo o ženu mimořádně inteligentní, která mimo provozování nejstarší profese na světě dokázala také vést odborné diskuze, obhajovala ženy před soudem a také díky svému bohatství podporovala ty, kteří v životě neměli tolik štěstí. Navíc Veronica Franco rozhodně nebyla obyčejná kurtizána – takové totiž postávaly poblíž mostu Rialto a čekaly na zákazníky.
Vzdělávala se s bratry
Veronica pocházela ze spořádané rodiny, která sice nepatřila mezi ty vysloveně bohaté, ale mohla si dovolit pro svoje tři syny platit učitele. Když už se učili bratři, poslouchala výklad i jejich zvídavá a inteligentní sestra. Tak se stalo, že na rozdíl od většiny ostatních mladých žen té doby, věděla stejně tolik co muži. Navíc byla krásná a to jí umožnilo získat postavení tak zvané onesty, tedy kurtizány jakési vyšší třídy, která si v ničem nezadala s tehdejšími urozenými dívkami.
Vzorem jí byla matka
Kde ale Veronica přišla k profesi kurtizány, když se jistě mohla dobře vdát a vést normální rodinný život? I když se to může zdát jen opravdu málo pravděpodobné, řemeslu ji naučila vlastní matka Paola Fracassa, která se v mládí, až do sňatku s jedním ze zákazníků, živila stejným způsobem. Když pak hlava rodiny zemřela, nezbývalo jí než se vrátit k tomu, co kdysi provozovala. A Veronicu naučila témuž. Mladá dívka (tou dobou vlastně už rozvedená paní) se rychle učila a brzy se také stala jednou z nejvyhledávanějších v celých Benátkách. V roce 1565 byla dokonce uvedena v katalogu nejuznávanějších kurtizán města a její matka byla ve stejném dokumentu uváděna jako ta, které měl být placen poplatek za „zprostředkování”.
Věhlas, ale i jmění a vliv na dění ve městě, kterých Veronica dosahovala, rostly závratnou rychlostí. Jak bylo řečeno, byla to ale žena vzdělaná, a tak se mohla prosazovat i jiným způsobem. Psala básně a také v tomto oboru se brzy stala známou a oblíbenou. Dalo by se říct, že jí vycházelo všechno, k čemu se rozhodla.
Neodolal ani Jindřich III.
Z profese kurtizány těch nejlepších kruhů plynulo také dobré zázemí u místní šlechty. Mohla si pořídit vlastní dům, který se záhy stal centrem kultury a místem pořádání koncertů i dalších akcí, kterých se bez okolků účastnili i vážení Benátčané. Velký dík celého města si vysloužila ve chvíli, kdy svým vyjednáváním, jež samozřejmě doplnila službami, uchránila Benátky před nebezpečím. Když se v Benátkách zastavil francouzský král Jindřich III., zapůsobila na něj do té míry, že podepsal dohodu, která spojila jeho zemi a Benátky v boji proti Turkům. Veronice stačilo na „přesvědčování” francouzského krále pouhých deset dnů...
Děti nebyly z manželského lože
Kromě všeho, čeho za svůj život dosáhla, byla Veronica také matkou. Porodila celkem šest dětí, ale jen tři z nich se dožily dospělosti. Ani jedno však nevzešlo z krátkého manželského svazku s bohatým lékařem Paolem Panizzem, a tak se musela o všechno a o všechny postarat sama. Což také dlouho zvládala. Pak ale přišla epidemie moru a ona i s rodinou uprchla z Benátek. Po návratu našla dům vyrabovaný a navíc musela čelit (spolu s ostatními kurtizánami) nařčení z čarodějnictví. A tady se jí víc než kdy doposud hodilo vzdělání a schopnost obhajoby, kterou předvedla již dříve. Její argumenty porotu přesvědčily a byla osvobozena.
O dalším životě jedné z nejznámějších benátských kurtizán mnoho zpráv nemáme. Předpokládá se ale, že i když už nežila v takovém blahobytu jako doposud, s ohledem na své schopnosti nouzí netrpěla.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Veronica Franco
Margaret Rosenthal, Shannon McHugh a kol.: The Veronica Franco - The Woman
Lib.uchicago.edu: Franco, Veronica